V Ugandě byl v pondělí zatčen jeden z nejvíce hledaných pachatelů genocidy ve Rwandě v roce 1994, bývalý důstojník rwandské rozvědky Idelphonse Nizeyimana. Vzápětí byl předán Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro Rwandu (ICTR), který sídlí v tanzanském městě Arusha.
Nizeyimana byl během rwandské genocidy členem vlivné hutuské skupiny Akazu (malý domek), která si nepřála spolupráci s Tutsii a jež byla posléze jednou z hlavních řídících skupin genocidy. Nizeyimana byl údajně jedním z hlavních protagonistů masakrů na jihu Rwandy, kde dostal přezdívku "řezník z Butare".
Mezi Nizeyimanovy oběti z roku 1994 prý patřila i tutsijská královna Gicanda, vdova po králi Mutarovi III. Ten zemřel v roce 1959, krátce předtím než se Rwanda stala republikou. V době, kdy ji hutuští vojáci zastřelili, bylo královně asi 80 let.
Nizeyimana patřil podle ICTR mezi desítku nejhledanějších osob. USA vypsaly odměnu za jeho dopadení pět milionů dolarů (asi 88 milionů korun).
Během sto dnů trvajícího násilí zemřelo ve Rwandě asi 800 tisíc členů kmene Tutsi a umírněných příslušníků kmene Hutu.
S viníky genocidy, skutečných i domnělých sedí ve vězeních ještě desítky tisíc, se snaží vypořádat též soudy ve Rwandě. Jejich kapacita je však také omezená, a kdyby pokračovaly tempem, kterým začaly, stanul by poslední obžalovaný před soudcem až za sto let.
Roku 2002 proto vznikly v jednotlivých obcích jakési lidové tribunály (gacaca), jež projednávají zločiny spáchané v daných lokalitách. Jejich důležitým úkolem je snaha o usmíření mezi Hutuy (pachateli) a Tutsii (oběťmi). Vesnické tribunály sice vyvolaly námitky ochránců lidských práv, ale k poučování okolního světa, který je před deseti lety nechal na holičkách, jsou Rwanďané spíše rezervovaní.
Foto: Profimedia
