Armáda Demokratické republiky Kongo na nátlak OSN suspendovala minulý týden 12 důstojníků. Byli zodpovědní za hromadné znásilňování, ke kterému došlo v listopadu ve městě Minova nedaleko Gomy. Konžští vojáci ustupující před rebely z hnutí M23 tam znásilnili stovky žen a některé zabili. Jeden z nich teď promluvil.
22letý seržant přiznal své zločiny reportérům britského deníku Guardian, se kterými se sešel v malém domě na kopci u jezera Kivu. "Shromáždili 25 z nás a řekli, ať každý znásilníme deset žen. Udělali jsme to," popisuje jeden z rozkazů.
Novinářům se představil jako Mateso, jeho pravé jméno je ale jiné. Celkem prý znásilnil 53 žen včetně dětí ve věku pěti nebo šesti let. "Neznásilňoval jsem proto, že bych byl rozzuřený, ale proto, že mi to působilo potěšení. Když jsme přijeli, viděli jsme mnoho žen. Mohli jsme si dělat, co jsme chtěli."
Vojáci se do města stáhli z Gomy po prohrané bitvě s rebely z hnutí M23. Jejich ústup byl chaotický - jednotky se rozpadly a jejich velitelé byli kdovíkde. Opilí, hladoví a rozzuření muži dva dny vraždili, znásilňovali a rabovali. Až pak na místo dorazily vyšší šarže a zjednaly alespoň částečný pořádek.
Znásilněných byly stovky, přesný počet ale nikdo nezná. Většina žen o svém traumatu raději mlčí. V místní nemocnici ošetřili přes 100 žen, jejichž zranění byla způsobena právě znásilněním.
Část žen se pak uchýlila do tábora pro oběti znásilnění několik kilometrů od Minovy. Jednou z nich byla i šedesátiletá Nzigire Chibalonzaová. "Mlátili nás a mlátili... Potom začali znásilňovat. Znásilnili mě tři muži - dva zepředu a jeden zezadu. Myslela jsem, že umřu," souká ze sebe. "Stále nejsem psychicky v pořádku. Nejdřív jsem myslela, že mám AIDS. Můj manžel se mi posmíval. Řekl, že jsem žena vojáka, a odkopl mě."
Na zvěrstva v Minově reagovalo vedení armády ostrými prohlášeními. OSN totiž Kongu pohrozila, že pokud důstojníky nepotrestá, nebude s jeho armádou dále spolupracovat a vojáky platit.
Modré přilby nedávno získaly pravomoc útočit v zájmu ochrany civilistů. Těm ale nehrozí nebezpečí jen od ozbrojených skupin, ale právě i od vládních vojáků. Nejednou jsou největší hrozbou právě oni.
"Bylo tady hodně problémů. Vojáci jsou traumatizováni a proto páchají vážné zločiny," tvrdí vojenský prokurátor Mokuta Amdondo. "Spravedlnost je v této věci krajně důležitá. Neváhali jsme a zahájili jsme proces s vojáky, kteří se znásilnění dopustili," chlubí se.
Optimisté věří, že případné potrestání viníků by mohlo být zlomem ve vymahatelnosti práva na nefunkčním východě země. Podle dostupných informací byli nicméně kromě suspendovaných důstojníků zatčeni jen tři vojáci nižších hodností.
Ženy, které mají s násilím ať už ze strany vojáků či skupin rebelů zkušenost, si nedělají iluze. "Můžou někoho zatknout, později je ale stejně zase propustí," říká vedoucí zmíněného uprchlického centra. V Kongu znásilňují všechny ozbrojené skupiny, jejich příslušníci vnímají znásilnění jako své právo a demonstraci síly. Oběťmi jsou ženy, muži i děti.
Listopadová zvěrstva ale alespoň přiměla mezinárodní společenství, aby se situací v Kongu zabývalo. Britský ministr zahraničí William Hague spojil síly s vyslankyní dobré vůle OSN Angelinou Jolieovou a na mítinku zemí G8 v Londýně minulý týden představil plán prevence znásilňování během válečných konfliktů. Organizace zabývající se ochranou lidských práv to přivítaly jako významný pokrok.
Boje konžské armády s rebely z hnutí M23 začaly před rokem, kromě nich dochází ke konfliktům s jinými ozbrojenými skupinami. Své domovy muselo kvůli násilí podle BBC opustit 800 tisíc lidí. Hnutí M23 tvoří převážně Tutsiové, kteří opustili loni v dubnu konžskou armádu. Nebyli spokojeni s podmínkami jejího fungování a plněním mírové dohody mezi vládou a milicemi CNDP z 23. března 2009. Vedení M23 bylo připisováno Boscovi Ntagandovi, zvaného "Terminátor", který se v březnu z neznámých důvodů vzdal Mezinárodnímu trestnímu soudu.
