V německé státní správě pracuje mnohem víc bývalých spolupracovníků východoněmecké státní bezpečnosti (Stasi), než se původně předpokládalo. I přes prověrky působí v úřadech východních německých zemí kolem 17 tisíc těchto lidí. Zveřejnila to dnes internetová verze deníku Financial Times Deutschland (FTD).
Podle agentury DPA v Meklenbursku-Předních Pomořanech pracovalo 2247 bývalých spolupracovníků či důstojníků Stasi, v Braniborsku 2942, v Duryňsku 800, v Sasku-Anhaltsku 4400, v Berlíně 2733 a v Sasku 4101. Spolkový kriminální úřad (BKA) potvrdil, že po sjednocení Německa některé lidi z komunistické tajné policie převzal. Dodnes v něm působí 23 z nich. "Každý jednotlivý případ se podrobně prověřoval," uvedl mluvčí německého ministerstva vnitra.
ČTĚTE TAKÉ Merkelové muži ze Stasi. Agenti NDR stále slouží vládě
Stasi se vrátila do Berlína
Klaus Schroeder z badatelského sdružení SED-Staat Svobodné univerzity požadoval, aby se k této skutečnosti spolkové země postavily otevřeně a situaci vyjasnily. "Jsou to dimenze, o kterých dosud nikdo neměl ani tušení," řekl FTD k počtům bývalých spolupracovníků Stasi ve státní správě Schroeder.
Lidem ve veřejných službách uložil lustrační prověrky zákon z roku 1991. Spolkové země k jejich provádění ale přistupovaly rozdílně. Někde byla podle FTD spolupráce s tajnou policií důvodem k propuštění či nepřijetí, jinde nevadila. Schroeder řekl, že prověrky byly povrchní. S osobními strážci či celníky se prý navíc jednalo velmi velkoryse. Před pár dny se objevila zpráva o tom, že dva osobní strážci německé kancléřky Angely Merkelové údajně pracovali pro Stasi.
Dva ze sta špiclovali
Východoněmecké Ministerstvo bezpečnosti mělo kolem 200 tisíc spolupracovníků. Přímo pak zaměstnávalo kolem 95 tisíc "špiclů". Na 50 obyvatel bývalé Německé demokratické republiky (NDR) tak průměrně připadal jeden donašeč.
Podrobné prozkoumání situace bude nyní prý obtížné. Novela zákona z roku 2006 totiž lustrační prověrku požaduje jen u lidí ve vysokých funkcích. Zmocněnec pro svazky Stasi v Sasku-Anhaltsku Gerhard Ruden považuje ale přezkoumání veřejných činitelů a úředníků za žádoucí. "Je to otázka politické hygieny," řekl Ruden. Smysluplné je to podle něj proto, že svazky byly z větší části teprve nyní otevřeny. V polovině 90. let byla zpracována jen jejich čtvrtina. Z Rudenovy zprávy vyplývá, že ve správě v Sasku-Anhaltsku dál pracovalo 4400 lidí ze Stasi. U místní policie jich bylo 1722, na ministerstvu kultury pak 1976.
Sasko se svými případy zachází podle serveru FTD "relativně milosrdně". Téměř polovina z nich pracuje ve státní správě. "Mnozí byli sice vedeni jako spolupracovníci, zdaleka ale tuto činnost nevykonávali," uvedl saský zmocněnec pro svazky Stasi Michael Beleites.
Braniborsko zřízení postu svého zmocněnce pro akta Stasi schválilo teprve nyní. V Durynsku z 2500 spolupracovníků tajné policie pro zemi pracuje 800. Jaké funkce zastávají, není jasné. Kritériem pro vyloučení ze státní správy tu bylo to, když byl někdo agent. Zemský zmocněnec Mecklenburska-Předních Pomořan řekl, že pro 43 procent lidí neměla jejich činnosti pro Stasi žádné důsledky.
Debata o působení bývalých "tajných" ve státních službách se v Německu rozhořela poté, co se minulý týden objevily informace o tom, že v braniborském kriminálním úřadu pracuje stovka bývalých důstojníků komunistické státní bezpečnosti. Braniborské ministerstvo vnitra tvrdí, že jich je jen 58.
Foto: Profimedia
