Vláda v Teheránu podniká další krok na cestě k totálnímu sledování svých občanů. Zavádí biometrické průkazy, jež mají sloužit i jako přístupová karta na web. Bez přihlášení pomocí "National Smart-Card" (Národní chytrá karta) se Íránci nebudou moci dostat na internet.
Je to i proradná strategie ke sledování opozice na síti.
Nový elektronický průkaz představil minulý týden ve městě Qom za přítomnosti íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda a dalších hodnostářů vedoucí projektu Muhammad Ibrahim.
Qom je nejdůležitějším centrem šíitské religiozity a jejího duchovenstva v zemi.
Národní chytrá karta, jak zní její přesný překlad z perštiny, obsahuje všechna osobní data, různé biometrické vlastnosti a otisk prstu jejího vlastníka. V budoucnu se má stát "občanským průkazem" Íránců.
Od začátku příštího roku začnou úřady jako pilotní projekt vydávat elektronický průkaz obyvatelům provincie Qom. Do pěti let by se jím měli prokazovat všichni Íránci starší patnácti let.
Identifikace by se měla uskutečňovat pomocí otisku prstu a kombinace zakódovaných osobních údajů na kartě, jež se on-line odešlou do centrální databáze.
Jedním ze vzorů chytré karty je průkaz, který vydává přistěhovalecký úřad v Singapuru pravidelným návštěvníkům země. Ten také pracuje s otisky prstů, ale slouží pouze k ověřování identity při vstupu do Singapuru a jeho opuštění.
Využití íránské občanky však bude mnohem širší. Nejde jen o zmíněný přístup na internet. Íránci se jí budou muset prokazovat třeba také při nákupu subvencovaných věcí, k nimž patří benzin.
Jak uvádí íránská tisková agentura IRNA, chytrá karta se stane klíčem do digitálního světa, který bude bránit podvodům v něm a současně umožní snadno identifikovat ty, kdo do digitálního světa vstoupili.
To ovšem také znamená, že určitým jedincům mohou ty které služby odepřeny. Íránské úřady už několikrát sdělily, že se pracuje na "halal-intranetu", který umožní vstup jen na stránky, jejichž obsah není v rozporu s íránským islámským právem.
Pokud se íránským vládcům podaří uskutečnit jejich vizi, budou se muset Íránci prokazovat připravovaným průkazem při každém vstupu do virtuálního prostoru.
To by mělo fatální důsledky pro íránskou opozici, bez využití internetu by byla ve velké míře ochromena.
Facebook či Twitter jsou sice v Íránu oficiálně zakázány, ale přes proxy-servery v zahraničí lze jejich služeb využívat.
Už od ledna letošního roku musejí internetové kavárny v Íránu zaznamenávat jména, adresy a telefonní čísla svých zákazníků. Tyto údaje pak spolu se seznamem navštívených stránek uchovávají půl roku.
Zatím je možné na tuto praxi vyzrát uvedením falešných osobních údajů. Po zavedení Národní chytré karty už to nebude možné. Vyřčením jakéhokoli protirežimního názoru na webu by člověk okamžitě udal sám sebe.
