O venezuelské krizi budou jednat v kolumbijské Bogotě desítky zemí regionu s americkým viceprezidentem Mikem Pencem a Juanem Guaidóem, jehož přes 50 států uznalo od ledna prezidentem Venezuely. A zatímco někteří spekulují o vojenské intervenci, která by svrhla autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, jiní, včetně prezidentů Kolumbie či Peru ji považují za špatné řešení nynější venezuelské krize.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo i viceprezident Pence v neděli k řešení venezuelské krize uvedli, že "všechny možnosti jsou na stole". Reagovali na sobotní události na hranici Venezuely s Kolumbií a Brazílií, kde venezuelští vojáci násilím bránili vstupu humanitární pomoci. Desítky lidí utrpěli zranění a nejméně čtyři lidé při tom za víkend zemřeli.
USA, Guaidó i země regionu se shodují, že po sobotě je třeba zesílit tlak na Madurův režim a pomoci tamní opozici uspořádat svobodné volby. Vojenská intervence by ale podle mnohých situaci jen zhoršila, a to i vzhledem k historické nevraživosti mnohých obyvatel regionu vůči Spojeným států kvůli jejich intervencím z minulého století.
"Je třeba jim pomoci: diplomatickou podporou... ale vojenská intervence by nebyla dobrá," řekl v neděli peruánský prezident Martín Vizcarra a dodal, že pád Madura je podle něj už nezvratitelný. Také kolumbijský prezident Iván Duque v neděli uvedl, že důležitý je "diplomatický nátlak" a že země regionu se nesmí nechat vtáhnout do vojenského konfliktu. O něm hovoří i Maduro, který humanitární pomoc označuje za snahu o vojenskou intervenci USA a plamennými projevy o převratu zinscenovaném USA a Kolumbií se snaží udržet i loajalitu své armády.
Právě venezuelští vojáci a hlavně armádní důstojníci jsou pro změnu režimu ve Venezuele klíčoví. Zatím se je ale opozici nepodařilo přimět, aby se přidali na její stranu, i když už jim v lednu slíbila i amnestii. Nicméně o víkendu přeběhlo do Kolumbie na 160 venezuelských vojáků, kteří poté přísahali loajalitu Guaidóvi.
"Vážíme si odvahy a vlasteneckého ducha více než 160 vojáků a policistů, kteří se včera přidali na stranu ústavy," napsal v neděli na twitteru Guaidó, který je od ledna předsedou parlamentu. Někteří z uprchlých vojáků v neděli novinářům řekli, že mnozí jejich kolegové chtějí udělat totéž.
"Bude to mít dominový efekt," řekl serveru BBC Mundo devětadvacetiletý voják, který o víkendu utekl do Kolumbie. Podle něj je venezuelská armáda rozložená korupcí armádních důstojníků a vojáci jsou z toho už unavení. "Myslela jsem na to, že nemůžu přece škodit vlastním lidem. Má dcera je stále ve Venezuele... ale udělala jsem to pro ní, aby režim padl," řekla vojačka, která také opustila Madurovy jednotky. Další voják popsal, jak bylo strašné vidět Venezuelany bojovat za humanitární pomoc.
Víkendové násilí na venezuelsko-kolumbijské hranici, kde někdo i zapálil kamion s dodávkami potravin a léků, mají z části na svědomí takzvané colectivos. Tyto ozbrojené gangy civilistů za sociální výhody od režimu podporují Madura a při demonstracích násilím zasahují proti opozici. Podle svědků, které citoval server BBC, právě členové těchto skupin stříleli a házeli kameny i o víkendu na lidi v pohraničí.
Na sociálních sítích se dnes také objevila informace, že o víkendu odletěly z Venezuely děti muže číslo dvě tamní vládní strany Diosdada Cabella. Jeho dcera a syna podle venezuelského novináře Vladimira Kislingera odcestovali přes Moskvu do Číny.
Čína, Rusko, Turecko či Kuba stále podporují Madura, jehož další mandát zahájený v lednu opozice, EU a řada zemí neuznaly kvůli podmínkám loňských voleb. Ústavní krize ve Venezuele ale začala už v roce 2016, kdy Maduro po porážce v parlamentních volbách začal s pomocí nejvyššího soudu označovat za nelegitimní veškerou legislativu přijatou parlamentem.
