Americký veterán z Iráku jednou v noci odešel ze základny v Německu a dezertoval z americké armády. Jeho kolegy toto rozhodnutí šokovalo. Nyní vzbudil ještě větší kontroverzi, když se rozhodl zažádat v Německu o azyl.
Uprostřed noci v dubnu 2007 si Andre Shepherd sbalil několik věcí a odešel z bran základny v Katterbachu na německou půdu.
ČTĚTE TAKÉ: Největší ambasáda-pevnost USA stojí v Bagdádu
Obnova Iráku selhala. Špatná příprava i lži
„Už nemoho s klidným svědomím podporovat ilegální válku v Iráku," vysvětlil jedenatřicetiletý voják, který se měl vrátit do Iráku, kde už před tím strávil šest měsíců jako vojenský mechanik helikoptér Apač.
„Bylo dokázáno, že Saddám Husejn Spojené státy přímo neohrožoval a že válku jsme zahájili kvůli přístupu k nerostným surovinám blízkého východu," řekl Shepherd.
Po téměř dvou letech skrývání v Německu nyní zažádal o azyl. Jeho nároky na útočiště stojí na legislativě Evropské unie, která garantuje status uprchlíka vojákům, kteří mohou být potrestáni za dezerci, pokud jejich vojenská služba porušuje mezinárodní právo. Podle Shepherda je to přesně případ války v Iráku.
Pokud by se vrátil do Iráku, stanul by před vojenským tribunálem a mohl by dostat trest mezi šesti měsíci a několika lety odnětí svobody.
„Teoreticky je za dezerci i trest smrti," říká Shepherd, i když prakticky byl tento trest naposled vykonán v roce 1945.
Němečtí politici se vyjádření podpory jeho požadavků vyhýbají. „Voják, který dezertuje z armády, protože jeho svědomí mu už nedovoluje vykonávat vojenské povinnosti, rozhodně nemá nárok na politický azyl," říká poslanec za křesťanskodemokratickou CDU Wolfgang Bosbach.
Shepherd je prvním veteránem z Iráku, který v Evropě žádá o azyl, a tak jsou zde obavy, že dalších šedesát tisíc amerických vojáků na základnách v Německu by ho mohlo napodobit. Další kritici říkají, že udělení azylu by poškodilo německo-americké vztahy tím, že by válku v Iráku definovalo jako nelegální.
Veřejná podpora
Malebně středověký Freiburg na jihu Německa je téměř dokonalým protikladem bombami zamořeného Bagdádu. Ale je místem konání diskuzního fóra na podporu Shepherdova nároku.
To organizuje skupina dezertérů Iráčtí veteráni proti válce (IWAV). Podle jejích údajů od invaze v Iráku v roce 2003 dezertovalo už 25 tisíc amerických vojáků.
Ačkoli jen třicet z nich žije v Německu, mohou se spolehnout na silnou podporu místních obyvatel. Většina Němců byla vždy proti válce v Iráku a země nikdy do konfliktu nevyslala bojové jednotky.
„Byl jsem spojař a když jsem pokládal kabely pro vězení Abú Grajb, najednou jsem se sám sebe zeptal: Co tady vlastně děláš?", říká člen IWAVu Chris Capps-Schubert v narážce na nechvalně známé vězení, kde byli mučeni iráčtí vězni. V květnu 2007 se sám obrátil na vojenský soud, a tak se vyhnul vězení. Nyní radí americkým vojákům, jak je možné opustit armádu.
Americké znechucení
I když dezertéři mají určitou podporu amerického protiválečného hnutí, žádost o azyl znechutila mnoho amerických vojáků a veteránů.
„Pro Shepherda je to jen způsob, jak se úplně vyhnout zodpovědnosti. Nechce jít znovu do Iráku a zároveň nehodlá ani riskovat, že za nedodržení slibů a za to, že hodil svou službu na někoho jiného, půjde do vězení," říká John Lilyea veterán a blogger.
Ostatní internetoví publicisté z řad armády jsou ve své kritice Shepherdova kroku ještě o něco přímější a „zbabělec" je ten nejmírnější z označení, které pro něj mají.
Německé úřady už zahájily řízení o udělení statutu uprchlíka a měly by rozhodnout během několika měsíců. Pokud azyl nedostane, míní se Shepherd odvolávat. Celý proces by tak mohl trvat až pět let. Mezitím může zůstat legálně v Německu, ale nesmí se vrátit do Spojených států.
Rozhodnutí dezertovat nebylo prý pro Shepherda jednoduché. „Když něco takového uděláte, ve vlasti si budou vždy myslet, že jste zrádce, bez ohledu na to, jestli jste v právu nebo ne. I když mě teď moje rodina podporuje, přejí si, abych se býval rozhodl jinak. Možnost, že se už nikdy nevrátím domů jim způsobuje velký emocionální stres. Rád bych se jim za to omluvil," říká.
Foto: Reuters
