Dávná představa o americkém snu pro všechny se pomalu ale jistě rozplývá. Potvrzuje to i nová studie, podle níž se téměř polovina Afroameričanů, kteří se na konci 60. let narodili středostavovským rodinám, v dospělosti propadla do chudoby.
Přestože se za posledních třicet let příjmy domácností u Američanů bílé i tmavé pleti zvýšily, ukazuje se, že právě pro Afroameričany je těžší si vytoužený status střední třídy udržet.
Čtyřicet pět procent černošských dětí, jejichž rodiče v roce 1968 patřili mezi americkou „middle class" (v amerických poměrech vykazuje průměrný příjem kolem 55 600 dolarů ročně), v dospělosti patřila mezi pětinu Američanů s nejnižším příjmem (kolem 23 100 dolarů ročního příjmu). Mezi bílými Američany prodělalo podobný sociální sestup jen asi 16 procent osob.
Tyto překvapivé údaje dnes zveřejnil Pew Charitable Trust a přidal tak hřebíček do rakve představ o rasové rovnosti a zemi neomezených možností.
Přestože má podle průzkumu většina z dotázaných větší příjmy než jejich rodiče, u bílé populace tento poměr platí u devíti jedinců z deseti, zatímco u černošské populace se rapidně snižuje na pouhé tři ze čtyř.
Zajímavým údajem je také skutečnost, že za svůj vyšší příjem než před třiceti lety vděčí americké rodiny především nástupu žen do práce. Reálné výdělky mužů totiž za uvedené období o 12 procent poklesly, výrazněji se přitom toto snížení projevilo opět mezi Afroameričany.
Skutečnost, že černošské rodiny dosahují ve svých příjmech průměrně jen 58 procent příjmů rodin bílých Američanů, je sice neradostná, ale nijak objevná informace. Jinak je tomu u nových důkazů o jejich výrazně vyšší tendenci k sociálnímu propadu, pro niž zatím chybí uspokojivé vysvětlení.
Odborníci, citovaní deníkem The Washington Post, jako možné faktory uvádějí nárůst černošských domácností s jedním členem, pokračující rozdíly ve vzdělání a také přetrvávající rasovou izolaci. Jedno je ale jasné, sen Martina Luthera Kinga se odkládá na neurčito.
Foto: Profimedia, archiv
