Argentinští voliči budou v neděli rozhodovat o tom, kdo v prosinci převezme na příští čtyři roky úřad prezidenta. Podle průzkumů veřejného mínění by do křesla hlavy argentinského státu po více než třech desetiletích mohla znovu usednout žena. A je velmi pravděpodobné, že o tom bude rozhodnuto hned v prvním kole hlasování.
Největší naději na zvolení má současná první dáma, Cristina Fernándezová Kirchnerová (54), jíž různé průzkumy veřejného mínění přisuzují mezi 39 a 49 procenty možných hlasů.
Přitom ke zvolení v prvním kole potřebuje uchazeč 45 procent z platných hlasů. Pokud tohoto procenta nedosáhne žádný z kandidátů, pak se pro něj ve stejném kole musí vyslovit alespoň 40 procent hlasujících a zároveň musí mít o deset procentních bodů více než druhý nejúspěšnější za ním. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, pak se koná druhé kolo, v tomto případě se s ním však rozhodně nepočítá.
Prezidentské volby se konají v době, kdy Argentina po diktátorských režimech žije již téměř čtvrt století v demokracii, nicméně její ekonomika, druhdy patřící k nejbohatším na světě, zažila propastné pády - zejména v 90. letech. Teprve v posledních letech se poněkud vzpamatovala a vykazuje poměrně vysoký růst.
Fernándezová je kandidátkou Fronty pro vítězství (FpV), kterou před parlamentními volbami v roce 2005 založil její manžel, dosavadní prezident Néstor Kirchner.
Pouze 15 procent má v průzkumech veřejného mínění další žena na seznamu kandidátů - zástupkyně levého středu Elisa Carrióová a o čtyři procentní body za ní je bývalý ministr hospodářství Roberto Lavagna.
Fernándezová od července, kdy se stala oficiální kandidátkou na prezidentský úřad, neposkytovala žádné rozhovory sdělovacím prostředkům a toto pravidlo porušila až ve středu. Připomněla, že kdykoli se zúčastnila voleb jako uchazečka, vždy byla zvolena. "Ale s úctou k vůli lidu a vzhledem k nutné pokoře si myslím, že je důležité počkat do neděle," řekla v rozhovoru pro místní rozhlas.
Fernándezová zásadně odmítá srovnávání s kandidátkou na prezidentku USA Hillary Clintonovou. Přiznává, že mají některé věci společné, ale jen málo: například obě byly senátorkami či manželkami prezidentů a jsou právničky. To je ale asi všechno, upozorňuje.
Odmítá také srovnání s Evitou Perónovou, manželkou někdejšího prezidenta Juana Dominga Peróna, který Argentině vládl tvrdou rukou v letech 1946-55 a pak znovu v 70. letech. Po jeho smrti z funkce viceprezidentky nastoupila do čela země jeho tehdejší manželka Isabela.
"Nechci být přirovnávána k Hillary Clintonové ani Evitě Perónové, ani k nikomu jinému. Není nic lepšího než být sama sebou," zdůraznila.
Cristina Fernándezová se v čele státu bude potýkat s nelehkými úkoly, ať už z oblasti ekonomiky či bezpečnosti. Argentina kdysi patřívala k nejbohatším zemím díky svému zemědělskému bohatství; různé experimenty včetně srovnání kursu pesa s dolarem 1:1 však způsobily hlubokou hospodářskou krizi.
V Latinské Americe má však tato země zatím stále největší střední třídu, ačkoliv trvale zůstává velmi hluboká propast mezi bohatými a chudými obyvateli, přičemž další a další ztrácejí kupní sílu. Nemalý je i ukazatel zločinnosti, ať už jde o přepady bank, pouliční střelbu či vloupání. Mnozí Argentinci si stěžují, že vláda je vůči zločincům měkká.
V posledních šesti letech trvale rostou ceny elektřiny a pohonných hmot, dochází k výpadkům dodávek energie v době léta na jižní polokouli. Velkým problémem zůstává růst inflace, investoři jsou vůči Argentině nedůvěřiví navzdory tomu, že v uplynulých pěti letech zaznamenává mohutný ekonomický růst.
Argentinci budou v neděli zároveň rozhodovat o viceprezidentovi, 130 nových poslancích v 257členném zákonodárném sboru, 24 z celkem 72 senátorů a zvolí také guvernéry a jejich zástupce v sedmi provinciích.
V Argentině s téměř 40 miliony obyvatel je účast ve volbách povinná. Tuto povinnost má nyní zhruba 27,1 milionu občanů země.
Na fotografii: Favoritka voleb Cristina Fernándezová Kirchnerová, 24. říjen 2007
FOTO: AP
