Argentinský diktátor Videla dostal doživotí

Bývalý argentinský diktátor Jorge Videla byl odsouzen k doživotnímu vězení za zavraždění 31 politických vězňů po vojenském puči z roku 1976 a další zločiny proti lidskosti. Videla se k odpovědnosti přiznal, ale nynější proces označil za odplatu tehdejších poražených, kteří nyní zastávají posty ve vládě.

Soud v argentinské Córdobě začal Videlu soudit počátkem července spolu s dalšími 29 osobami v souvislosti s postřílením 31 levicových politických odpůrců v dubnu až listopadu 1976. Vojenská junta tvrdila, že byli zastřeleni při útěku.

"Přijímám odpovědnost," prohlásil v úterý Videla. Také však označil za bezostyšné zjednodušení tvrzení, že na vině je pouze vojenská junta. Byla to podle něj argentinská společnost, která si žádala svou obranu.Videla vždy odmítal, že by se jeho vláda dopouštěla závažného porušování lidských práv a vyzdvihl někdejší "vítězství ve válce proti marxistickému rozvracení".

Jedna milost dvě doživotí

Pětaosmdesátiletý generál byl na doživotí odsouzen už v roce 1985 v procesu s vojenskou juntou, během jejíž vlády zmizelo podle ochránců lidských práv na 30 tisíc lidí, oficiálně 13 tisíc osob. Videla se však dostal na svobodu v roce 1990 díky milosti tehdejšího prezidenta Carlose Menema. Prezidentská amnestie však byla v roce 2007 prohlášena za protiústavní, což letos v dubnu potvrdil i nejvyšší argentinský soud. Ten už v roce 2005 také zrušil zákony, jež promíjely zločiny diktatury.

Bývalý generál se nyní sám označil za politického vězně a uvedl, že civilní soud v Córdobě neuznává. Proces je podle něj aktem odplaty "lidí, kteří poté, co byli vojensky poraženi, nyní zastávají všemožné posty ve vládě".

Videlova vojenská junta, kterou Videl vedl v letech 1976-1981, omezila činnost politických stran, převzala kontrolu nad odbory a cenzurovala média. Režim tyto akce zdůvodňoval bojem proti komunismu.