Před dvěma desetiletími byl Afroameričan Douglas Wilder svědkem toho, jak mu při volbách guvernéra Virginie nevysvětlitelně klesl devítiprocentní náskok předpovídaný průzkumy veřejného mínění na náskok pouhé desetiny procenta, s kterým tento post vyhrál.
Wilder se nakonec stal prvním černošským guvernérem v historii USA. Ovšem těsný výsledek, s nímž zvítězil, vedl mnohé analytiky ke spekulacím, zda se nestal obětí váhavosti bílých voličů dát hlas černošskému politikovi.
Někteří experti si nyní kladou otázku, jestli se tato situace nebude opakovat v prezidentských volbách, a to s Barackem Obamou v hlavní roli, píše server BBC News.
Na základě okolností Wilderovy výhry přišli analytici s teorií, podle níž někteří bělošští voliči při průzkumech veřejného mínění uvedou, že budou volit černošského kandidáta. Za plentou ve volební místnosti však dají hlas kandidátovi světlé pleti. Této teorii se říká Wilderův nebo také Bradleyho efekt.
Tom Bradley byl černošským starostou Los Angeles, který v roce 1982 usiloval o post kalifornského guvernéra. V průzkumech mínění měl před svým bělošským rivalem značný náskok - ten se však v průběhu volebního dne vypařil. Guvernérem se tak stal jeho rival, bělošský republikán George Deukmejian.
V roce 1989, kdy se Wilder stal virginským guvernérem, byl zvolen newyorským starostou David Dinkins. Stal se tak prvním afroamerickým starostou této metropole. Historie se však opět opakovala: zatímco ankety před volbami hovořily o osmnáctiprocentním náskoku pro Dinkinse, Afroameričan nakonec zvítězil s náskokem pouhých dvou procent.
Kalifornský profesor Charles Henry, který začal jako jeden z prvních hovořit o Bradleyho efektu, tvrdí, že demokratický kandidát Barack Obama potřebuje v průzkumech mínění mít dvouciferný náskok na to, aby si mohl být jist vítězstvím.
Jiní experti tvrdí, že Obamovi bude stačit náskok mezi šesti až devíti procenty. Právě zhruba o tolik procent vede Obama podle posledních průzkumů nad svým republikánským soupeřem Johnem McCainem.
Wilder, který dnes zastává funkci starosty virginského města Richmondu, ale uvádí, že rasismus nebude hrát v nadcházejících volbách velkou roli. "Bude tu něco jako onen efekt? Ano. Najdou se lidé, kteří se nepřinutí dát hlas Afroameričanovi? Ano. Ale Amerika vyspěla, lidé vyspěli," dodává Wilder, který bude ve volbách hlasovat pro Obamu.
Přitom v současné bitvě o Bílý dům se vyskytlo již několik incidentů s rasovým podtextem. Například populární rozhlasový moderátor, konzervativec Rush Limbaugh, označil Obamu za "malého černého muže-dítě". Jeden z republikánských senátorů zase o Obamovi nepřímo řekl, že by se měl držet víc při zemi, vzhledem ke svému původu. Předvolební atmosféře nepřispělo ani to, že se objevila videonahrávka, na níž Obamův dřívější pastor Jeremiah Wright volá s narážkou na údajný rasismus v USA "Bůh proklej Ameriku".
Sedmasedmdesátiletý Wilder však i přesto zůstává optimistou, co se Obamových šancí dostat se do Bílého domu týče. "Myslím, že dojde i k něčemu, čemu by se dalo říkat obrácený Bradleyho efekt, tedy že někteří republikáni budou volit Obamu, i když to otevřeně nepřiznají," říká Wilder.
Také průzkumy veřejného mínění z posledních let ukazují, že "bílí" Američané mají stále menší problém s tím hlasovat pro černošského kandidáta. Daniel Hopkins z Harvardovy univerzity zjistil, že v guvernérských volbách mezi lety 1989 a 2006 k opětovnému významnějšímu projevu Bradleyho efektu nedošlo.
Nedávný průzkum Gallupova ústavu také ukázal, že devět procent Američanů by dalo hlas Obamovi kvůli barvě jeho pleti a naopak pouze šest procent by pro něj právě kvůli tomu, že je Afroameričan, nehlasovalo.
"Jestli věci zůstanou tak, jak jsou, a Obama bude mít vůli vyhrát a vytrvalost, tak zvítězí," říká Wilder. "Vždycky lidem říkám, že doufám, že se v těchto volbách projeví Wilderův efekt, protože Wilder nakonec vyhrál, takže doufám, že vyhraje i Obama," uzavírá.
Foto: AP, Thesock Obama, IDW Publishing
