Dlouholetý spor o zřejmě nejdiskutovanější hranici v Jižní Americe dospěl až k soudu. Bolívie se obrátila k Mezinárodnímu soudnímu dvoru (ICJ) v Haagu, aby si na Chile vysoudila přístup k moři. Chilská vláda jakékoli územní ústupky odmítá.
Spory o úzký pás tichomořského pobřeží se táhnou desítky let. Bolívie přišla o část svého území během pacifické války v letech 1879-1883. Chile tehdy dobylo na Bolívii a jejím spojenci Peru několik set kilometrů území zaručujícího nejen přístup k moři, ale i k cenným nalezištím nerostných surovin v pouštní oblasti Atacama. Bolívie poté v roce 1904 podepsala mírovou dohodu, která stvrdila ztrátu území v délce více než 400 kilometrů.
Kvůli strategickému a ekonomickému významu oblasti se však La Paz dlouhodobě snaží získat část zpět. Veškeré předchozí pokusy o vymezení hranice, na níž by se shodly obě země, skončily neúspěchem a oba sousedé již v roce 1978 omezili své diplomatické vztahy.
Bolivijský prezident Evo Morales nyní prohlásil, že k soudní při jej přimělo "naslouchání lidem". "Tuhle bitvu vyhrajeme, protože jsme v právu," řekl.
Chilská vláda v reakci na zprávu o soudu oznámila, že o změně hranic nemíní vést jakýkoli dialog. "Jestli chtějí mluvit o chilské námořní svrchovanosti, tak ne. Žádný dialog není možný," uvedl chilský ministr vnitra Andres Chadwick, podle něhož žádný soud nezpochybní platnou dohodu.
Na haagský soud se již dříve kvůli stejné věci obrátilo i Peru, tribunál však dosud nerozhodl.
