Historický vstup demokratického senátora Baracka Obamy jako prvního černocha do finále prezidentských voleb vyvolává podle průzkumu mínění smíšené pocity, v nichž se odrážejí naděje černošského obyvatelstva USA na zlepšení vztahů s bělošskou většinou, ale i znepokojení, zda jeho úspěch nepovede k rasově motivované volební kampani.
Objevují se i vážné obavy Afroameričanů o Obamovu osobní bezpečnost.
Gallupův ústav v dnes zveřejněném šetření zjistil, že tři čtvrtiny amerických černochů věří v Obamův výrazný podíl na zlepšení mezirasových vztahů. Respondenti předpokládají, že žádný jiný z kandidátů by takový vliv neměl.
Když si s myšlenkou ucházet se o prezidentskou nominaci pohrával v roce 1995 Colin Powell, první černoch ve funkci předsedy sboru náčelníků štábů a později první černošský ministr zahraničí USA ve vládě nynějšího prezidenta George Bushe, dávalo mu šance na zlepšení vztahů mezi rasami sotva 25 procent černochů.
Běloši jsou ovšem k očekáváním Obamova vlivu skeptičtější. Bezmála polovina, 48 procent, si nemyslí, že je tou nejvhodnější osobností ke zlepšení mezirasových vztahů. Opak připouští 42 procent dotázaných.
Výrazných 70 procent černochů předpokládá, že republikáni učiní z rasové otázky volební téma, zatímco mezi bělochy takový názor zastává méně než polovina.
Šest z deseti černošských voličů také očekává, že Obama by jako prezident zlepšil životní podmínky černošské menšiny, která tvoří zhruba 13 procent obyvatelstva USA. Obamův republikánský protikandidát John McCain by k takovému pokroku přispěl jen podle desetiny černochů.
Afroameričané budou v naprosté většině v prezidentských volbách hlasovat pro Obamu. Gallupův ústav spočítal, že na Obamovu stranu se jich přikloní 80 procent, zatímco McCaina podpoří asi devět procent. Mezi oprávněnými voliči je podle výsledků z minulých voleb v roce 2004 asi 11 procent černochů.
Afroameričané si častěji než běloši dělají starosti o Obamovu osobní bezpečnost, která je podle nich ve větším ohrožení, než v případě jakéhokoli jiného kandidáta. Téměř polovina černochů za důvod uvádí barvu kůže, zatímco běloši s takovou příčinou souhlasí jen ze čtvrtiny.
Obavy černochů vycházejí patrně z historie rasově motivovaného násilí v USA, mimo jiné z vražd černošských bojovníků za rovnoprávnost v 60. letech minulého století Medgara Everse a Martina Luthera Kinga. Zavražděn byl ovšem před 40 lety i bělošský kandidát Robert Kennedy, i když nikoli kvůli mezirasovým vztahům v USA.
Barack Obama dostal speciální ochranu americké Secret Service, která pečuje i o prezidenta, už loni v květnu - vůbec nejdříve ze všech dosavadních uchazečů o Bílý dům.
Foto: Reuters, AP, archiv
