Vysokým školám ve Spojených státech, kam tradičně chodí vysoký podíl černošských studentů, v důsledku ekonomické krize docházejí peníze a bojují také o to, aby se na nich udrželi studenti ze středních nebo chudých vrstev. Mohutný stimulační balík na podporu amerického hospodářství, který chce prezident Barack Obama podepsat v úterý, by desítkám těchto malých soukromých vysokých škol v době, kdy jim chybějí příspěvky od dárců a spoléhají na školné, mohl pomoci.
Tyto vzdělávací instituce jsou dědictvím z dob, kdy černoši neměli přístup do škol s převahou bílého studentstva. I když Spojené státy mají prvního černošského prezidenta, hrají tyto univerzity stále důležitou roli, tvrdí politici a pedagogové.
Mnoho amerických univerzit pociťuje hospodářskou recesi, kvůli níž zeslábl tok peněz na vzdělání z veřejných i soukromých zdrojů. Ale většina studentů na černošských vysokých školách pochází z rodin se středními nebo nízkými příjmy, a tak nejen oni, ale i jejich školy prožívají mimořádně těžké časy.
Studenti mají problémy, když žádají o půjčky a stipendia, univerzitám vysychají zdroje, z nichž dříve platily účty.
"Veškeré trendy vývoje jsou nyní špatné," říká Michael Lomax, ředitel Sjednoceného fondu černošských vysokých škol, který shání peníze pro 39 ze 103 Historicky černošských vysokých škol a univerzit (HBCU) ve Spojených státech.
Smutným dokladem toho je Clarkova-Atlantská univerzita, která propustila 70 ze svých 229 zaměstnanců s plným úvazkem a musela upravit výuku některých předmětů, když se kvůli finančním potížím do nového semestru nemohlo vrátit 300 z celkových asi 4000 studentů. "Osmadevadesát procent našich studentů je závislých na finanční pomoci. A jak ta se stává méně dostupnou, studenti zjišťují, že nemají na to, aby se vrátili," říká mluvčí univerzity Jennifer Jilesová.
Stimulační balíček prezidenta Obamy obsahuje kromě jiného 800 milionů dolarů, které mají školy HBCU použít na modernizaci infrastruktury na svých kampusech, 500 milionů dolarů během dvou let na technologické novinky a granty federální vlády pro studenty ze sociálně slabých vrstev.
Člověku, který se v amerických reáliích nevyzná, může počet vzdělávacích institucí ve Spojených státech připadat závratný. Kromě prestižních univerzit patřících do takzvané Ivy League (břečťanová liga) a obrovských státních univerzit, je země poseta stovkami soukromých institucí, některé z nich jsou malinkaté, některé dost prapodivné.
To samé platí pro historicky černošské vysoké školy. Některé jsou známé po celých Spojených státech, jiné jsou zapadlé na venkově a chodí na ně několik set studentů.
Ženská Vysoká škola Laury Spelmanové, jedna z těch známých, nedávno oznámila, že snižuje svůj provozní rozpočet o 4,8 milionu dolarů a propustí 23 zaměstnanců. Důvodem pro to je podle ní tříprocentní pokles studentů, kteří se na školu zapsali, i to, že se jí podařilo od různých nadací získat méně peněz.
Mnoho ze škol HBCU se chlubí, že v jejich posluchárnách seděly prominentní osobnosti. Na Morehouseovu vysokou školu v Atlantě například chodil vůdce hnutí za práva černochů Martin Luther King a režisér Spike Lee. Naproti tomu Barack Obama studoval na Columbijské a Harvardově univerzitě, z nichž ani jedna mezi HBCU nepatří.
Od konce segregace v 60. letech je studentstvo původně černošských škol pestřejší. Na fakulty řady z nich chodí studenti nejrůznějšího etnického původu a školy se snaží nalákat i jiné než afroamerické studenty.
Ačkoliv je vysoce nepravděpodobné, že v dnešních Spojených státech by vznikla univerzita zaměřená výhradně na vzdělávání příslušníků jediného etnika, vláda tradiční černošské školy podporuje a jejich představitelé je dokážou s vervou bránit.
Rektorka Vysoké školy Laury Spelmanové Beverly Tatumová říká, že chodit na školu, která byla založena vyloženě s ohledem na jejich potřeby, má pro černošské studentky své výhody. Říká, že dokladem zájmu o její školu je to, že letos se na ni hlásilo 600 uchazečů, přijmout mohli ale jen 525.
"Tradiční černošské vysoké školy jsou ve svém okolí centrem dění," říká Lezli Baskervillová, předsedkyně Národní asociace pro rovné příležitosti ve vyšším vzdělávání. "Takže když posílí, urychlí se i rozvoj v celém okolí," dodává.
Mnoho studentů říká, že se na černošskou vysokou školu přihlásili částečně proto, aby byli s ostatními afroamerickými studenty poté, co mají za sebou střední školu, kam chodily děti nejrůznějšího etnického původu.
"Šel jsem na černošskou vysokou školu, abych se navrátil ke svým kořenům a dodržoval tradici," říká 23letý Marques Jenkins z Kalifornie, který na Clarkově-Atlantské univerzitě studuje psychologii.
Foto: Reuters, Knihovna Kongresu USA
