Chávezův boj: kolik stojí prořízlá ústa

V několika málo posledních týdnech metal urážky na kolumbijského prezidenta, římskokatolický klérus ve Venezuele i na bývalého španělského premiéra. Jeho impertinenci mu veřejně vyčetli nejen španělský král, ale nově také Saúdská Arábie. Hugo Chávez, venezuelský prezident, se sám sobě stává nejhorším nepřítelem.

Chávezova prořízlá ústa, jeho zdánlivá neschopnost oddělit osobní záležitosti od politických i neustálé vměšování do záležitostí jiných zemí už jsou na obtíž i některým z jeho spojenců.

Klíčové referendum

Venezuelský prezident si nyní dělá více starostí o svou popularitu doma než o to, jestli naštve někoho v zahraničí. Do referenda, v němž 2. prosince budou Venezuelané hlasovat o desítkách změn v ústavě, jež mají Chávezovi dopomoci k upevnění jeho postavení a moci, totiž zbývá už jen pár dní.

Fakt, že Chávez nešetří urážkami na adresu španělského krále či pravicového prezidenta Kolumbie, mu však spíše může získat další hlasy.

Chávez nikdy nepatřil k politikům, kteří by se styděli za svou "nevymáchanou hubu". A když nedávno kolumbijský prezident Álvaro Uribe odvolal Cháveze z účasti na vyjednáváních s povstalci o výměně zajatců a vězňů, dal prezident volný průchod svému vzteku.

"Uribe lže ošklivým a nestoudným způsobem," hřímal. Kolumbie "si zaslouží lepšího prezidenta. Nebo aspoň důstojnějšího". Aby dodal svým slovům důraz, včera dokonce odvolal z Kolumbie velvyslance, čímž dále vystupňoval napětí mezi oběma státy.

Kolumbijské faux pas

Chávez si roli prostředníka vychutnával, avšak chyběla mu diskrétnost. Nadto si zřejmě nemohl pomoci, když po schůzce s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym pronesl něco, co mnozí považují za podporu levicového povstaleckého hnutí (FARC).

Nebylo by úžasné, kdyby výměna zajatců "otevřela dveře mírové dohodě, jež by FARC umožnila vytvořit svou vlastní politickou stranu?" ptal se Chávez. Uribe mu pak zprostředkovací mandát zrušil do 48 hodin.

Chávez se pustil i do nejvyšších představitelů katolické církve ve vlastní zemi. Prohlásil, že "kardinál a biskupové jsou tupci, mentálně retardovaní". Napadení se totiž odvážili vyzvat obyvatele, aby v nedělním referendu hlasovali podle svého svědomí.

Síla ropy

Prezidentovi nedělá nejmenší starost ani to, že saúdskoarabský král vyslovil námitky vůči jeho návrhu namířenému proti Spojeným státům, totiž aby Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) "vystupovala jako aktivní politický agent". Chávez za sebou prostě cítí největší ropné zásoby mimo Blízký východ a nadto stále přikrmuje přesvědčení o vlastní pravdě.

Chávezova hospodářská politika sice možná odrazuje zahraniční investory, ale zisky z ropy jsou tak velké, že zatím Venezuelu chrání před dopady jeho zápasnické rétoriky a pitvoření na řečnické tribuně. "Myslím, že se cítí naprosto sebejistý, protože má v rukou trh s energetikou, který už mu víc do karet hrát nemůže," upozornil Michael Shifter z analytického ústavu Inter-American Dialogue ve Washingtonu.

Miliardy u ledu

Dynamika globalizované ekonomiky by však mohla částečně napravit i hlubší "politické trhliny". Například ty, které vznikly po Chávezově víkendovém prohlášení, že "k ledu" odkládá vztahy s Kolumbií.

Obě země totiž provádějí každoroční obchody za 4,2 miliardy dolarů, přičemž dvě třetiny z toho tvoří kolumbijský vývoz. Venezuelské supermarkety, které jsou hluboce závislé na kolumbijských vejcích, drůbeži a dalších zemědělských produktech, nyní trpí nedostatkem zboží. Největší vinu na tom má kontrola deviz zavedená Chávezem.

Chávez také prohlásil, že zmrazuje vztahy se Španělskem, dokud se král za incident na iberoamerickém summitu neomluví.

Podle Shiftera prostě Chávez jedná zbrkle. Jiní analytikové si myslí, že jednoduše hraje na domácí strunu.

Není jasné, jestli Chávezův temperament zuřivého buldoka poškozuje jeho snahu zbavit Latinskou Ameriku vlivu Spojených států. Ačkoliv má v regionu řadu spojenců, "v Latinské Americe takřka není vůdce, ať pravicového, nebo levicového, s nímž by se Chávez nestřetl", upozornil Teodoro Petkoff, vydavatel týdeníku Tal Cual a jeden z nejotevřenějších Chávezových kritiků.

Foto: AP