Che Guevara se rok před smrtí pohyboval v okolí Prahy

Zahraničí
9. 10. 2017 05:50
Ernesto "Che" Guevara.
Ernesto "Che" Guevara.

Argentinec Ernesto "Che" Guevara patří dodnes k nejznámějším postavám marxistické revoluce v Latinské Americe. Tento lékař bojoval od roku 1956 na Kubě po boku Fidela Castra proti tamní diktatuře. Po vítězství revoluce zastával významné státní funkce, v roce 1965 ale z Kuby zmizel a neúspěšně se pokoušel rozpoutat revoluci v Kongu a Bolívii. Jeho násilná smrt před půl stoletím, 9. října 1967 v bolivijské vesnici La Higuera, kde byl zajat a ve svých 39 letech popraven, přispěla ke zrození mýtu. Na tom se podílely i fotografie s usměvavou tváří vousatého revolucionáře v khaki uniformě a baretu či známý portrét s pohledem upřeným do budoucna od Alberta Kordy.

Bylo o něm napsáno mnoho knih, natočeny filmy i nahrány písně. Pro radikální studenty 60. a 70. let se stal symbolem revolty, pro historiky zůstal většinou romantickým i kontroverzním revolucionářem. Pro jihoafrického bojovníka proti apartheidu Nelsona Mandelu byl Che "inspirací pro každého, kdo miluje svobodu", francouzský filozof Jean-Paul Sartre jej popsal jako "nejkomplexnějšího člověka naší doby".

Guevara, který hlásal celý život ozbrojený odpor a jenž po revoluci na Kubě nechal popravovat politické oponenty, hrál také jednu z hlavních rolí při rozmístění sovětských raket středního doletu na Kubě v roce 1962, což hrozilo přerůst v jaderný konflikt. Kubánští antikomunisté, zejména ti v exilu, jej vždy považovali za vraha a teroristu.

Před cestou do Bolívie, kde nalezl smrt, žil Guevara pod cizím jménem v roce 1966 asi pět měsíců v obci Ládví u Prahy v konspirační vile. Do Prahy Che přiletěl po své neúspěšné misi v Kongu z Tanzanie složitou cestou přes Káhiru a Bělehrad na přelomu února a března 1966.
V Československu se stýkal se svou přítelkyní, východoněmeckou agentkou Tanjou, a současně si léčil astma.

Che odjel z Československa 19. července 1966 s uruguayským pasem na jméno Ramón Benitez. Vlakem z Prahy jel do Vídně, kde přesedl na vlak do Ženevy, odtud pak pokračoval do Curychu. Poté odletěl přes Moskvu do Havany. Jako Adolfo Mena pak v říjnu 1966 odletěl na svou poslední partyzánskou misi do Bolívie.

Lékař, cestovatel a nakonec "bojovník za svobodu"

Ernesto Guevara de la Serna se narodil 14. července 1928 v argentinském městě Rosario v zámožné středostavovské rodině. Od mládí trpěl astmatem, což bylo zřejmě hlavním motivem k rozhodnutí studovat medicínu - údajně chtěl porozumět své nemoci.

V roce 1949 podnikl cestu na motorce po argentinském venkově, o tři roky později projel s přítelem Albertem Granadou Jižní Ameriku od Chile po Venezuelu a navštívil též Miami v USA. Svoje zážitky si zapisoval a po více než půlstoletí byl podle nich natočen film Motocyklové deníky.

Po ukončení lékařské fakulty v Buenos Aires v roce 1953 odcestoval do Guatemaly, kde se dal k dispozici levicovému prezidentovi Jacobu Arbenzovi. Na vlastní kůži pak v roce 1954 zažil, jak americká CIA podpořila puč proti tomuto demokraticky zvolenému politikovi. Vytvořil si názor, který už nikdy neopustil: USA jsou imperialistickou mocností, jež brání všem vládám bojovat s nerovností.

Poté odjel do Mexika, kde nastoupil do partyzánského výcviku. Tam se v červenci 1955 seznámil s Fidelem Castrem a jeho bratrem Raúlem. V roce 1956 s nimi vyrazil na jachtě Granma na Kubu, aby svrhli Batistovu proamerickou diktaturu. Akce ale skončila krachem. Skupina přeživších partyzánů se ukryla v pohoří Sierra Maestra a postupně získávala další příznivce. V lednu 1959 Castro triumfálně se svými muži vstoupil do Havany.

Právě v bojích v pohoří Sierra Maestra dostal Guevara přezdívku "Che", neboť toto slůvko velmi často používal (ve španělštině znamená něco jako "hm" nebo "hele"). Stalo se součástí jeho jména a samotná slabika dokonce tvořila i jeho oficiální podpis na bankovkách, když stanul po revoluci v čele kubánské Národní banky.

V roce 1960 navštívil Sovětský svaz a jeho komunistické satelity včetně Československa, kde podepsal dohodu o spolupráci, o rok později se stal ministrem průmyslu, jímž byl až do odchodu z Kuby v roce 1965.

Při poslední návštěvě OSN v prosinci 1964 pronesl řeč, která dávala tušit, že by mohl bojovat proti imperialismu na jakémkoli místě světa. Byl přesvědčen, že guerillovou válku je možné vyvézt nejen zemí Latinské Ameriky, ale i do Asie a Afriky.

Ilustrační foto.

Revoluce nadevše

Před odchodem do Konga v dubnu 1965 napsal v dopise rodičům: "Věřím v ozbrojený boj jako jediné řešení, aby se bojující národy osvobodily... Mnozí říkají, že jsem dobrodruh, a opravdu jím jsem. Jenomže jsem poněkud odlišný. Jsem z těch, kdo dávají v sázku život, aby prokázali svou pravdu. Může se stát, že tohle bude poslední bitva."

A v dopise svým dětem (Che byl dvakrát ženatý a měl pět dětí) napsal: "Budete-li někdy číst tento dopis, bude to proto, že nebudu mezi vámi... Vyrůstejte jako dobří revolucionáři. Hodně studujte. Pamatujte, že revoluce je to nejvýznamnější a že nikdo z vás sám o sobě neznamená nic... Především buďte schopni co nejhlouběji vnímat jakoukoli nespravedlnost v jakékoli části světa. To je nejkrásnější vlastnost revolucionáře." Po několika měsících neúspěšných akcí v Kongu došel Che k závěru, že "nemůžeme osvobodit zemi, která sama nebojuje".

Po pobytu v Československu přijel v létě 1966 na Kubu a zdržel se tři měsíce ve výcvikovém středisku v horách. Těsně před odjezdem do Bolívie navštívil svou rodinu - ale už v přestrojení, takže děti ani nepoznaly, že je s nimi otec.

Che strávil v Bolívii strastiplných 11 měsíců bojem proti přesile, sužován záchvaty astmatu, bez léků, zásob a bez podpory místních obyvatel. Na základě udání byla jeho skupina partyzánů 8. října 1967 zadržena, Guevara byl raněn. O den později byl Che ve vesnici La Higuera popraven; jeho tělo bylo umyto a vystaveno v prádelně nemocnice ve Vallegrande. Ruce mu byly uříznuty kvůli identifikaci a později se tajně dostaly na Kubu. Jeho tělo bylo v utajení pohřbeno ve Vallegrande v místě, kde bolivijská vláda posléze postavila letištní dráhu.

V červenci 1997 byly Guevarovy ostatky přepraveny na Kubu, kde byl Che v říjnu 1997 pohřben v mauzoleu pod jeho památníkem v kubánské Santa Claře, městě, kde Guevara vyhrál v prosinci 1958 významnou bitvu v partyzánské válce za svržení tehdejšího režimu na Kubě.

Autor: ČTK Foto: , ČTK/KEYSTONE/STR, ČTK/AP/Petros Giannakouris

Další čtení

Vladimir Putin

Stále výsměch. Moskva chce mír, ale nevzdá se cílů války, řekl Putin Trumpovi

Zahraničí
3. 7. 2025
ilustrační foto

Ukrajinské rakety zabily ruského generála, oblíbence Putina. Povýšil ho

Zahraničí
3. 7. 2025
Amelia Earhartová a Fred Noonan, pilotka, navigátor

Američané znovu hledají letadlo Amelie Earhartové. Vyřeší záhadu?

Zahraničí
3. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ