Tisíce lidí v úterý večer demonstrovaly v chilské metropoli i dalších městech této jihoamerické země za přijetí zákona, který by umožnil ženám interrupci. V přístavním městě Valparaíso se demonstranti střetli s policií, několik lidí bylo zraněno, informoval chilský tisk. V Chile dosud platí absolutní zákaz interrupcí, nesmí být tedy provedeny ani ze zdravotních důvodů.
Organizátoři svolali demonstrace poté, co minulý týden dolní komora parlamentu odložila rozhodnutí o návrhu zákona, který by v některých případech interrupce povolil. Nyní bude návrh zákona, který už schválil Senát, analyzovat smíšená komise Kongresu.
Zhruba tři tisíce lidí se v úterý večer sešlo ve Valparaísu a asi pět tisíc osob demonstrovalo v Santiagu de Chile. Většinou ženy nesly hesla jako "O svém těle si rozhodnu sama" nebo "Potrat bezpečný a legální, už žádnou diskriminaci".
Podle nového zákona by mělo přestat být trestné umělé přerušení těhotenství ve třech případech: pokud bude ohrožen život ženy, jestliže plod nebude mít naději na přežití, anebo pokud těhotenství vzniklo ze znásilnění.
Podobné výjimky existovaly podle španělského listu El País v Chile už od roku 1931, tedy ještě předtím, než tam ženy dostaly v roce 1949 volební právo. Absolutní zákaz interrupcí v roce 1989 zavedl diktátor Augusto Pinochet jen několik měsíců předtím, než opustil úřad prezidenta.
Chile je jednou z mála zemí světa, kde platí absolutní zákaz interrupcí. Dalšími jsou Nikaragua, Dominikánská republika, Salvador, Haiti, Malta a Honduras.
Například v Salvadoru je nyní za mřížemi asi 20 žen, které si za přerušení těhotenství odpykávají až třicetileté tresty vězení. V mnoha případech šlo přitom podle ochránců lidských práv o spontánní potrat, který soud označil za vraždu.
