Navzdory velkolepému jménu i očekáváním volební superúterý americké primárky nerozhodlo. Naopak ukázalo, že společnost i voliči obou stran jsou rozděleni silněji, než se čekalo.
Hlasy, odevzdané 5. února ve 24 amerických státech jasně vymezily hranice mezi jednotlivými společenskými třídami, muži a ženami i národnostmi. Pro Baracka Obamu a jeho vizi změny a naděje, podporované i klanem Kennedyů, hlasovali mezi demokraty především bohatí Američané s ročním příjmem nad 150 tisíc dolarů. Silnou a pragmatickou střední třídu si však stále drží Hillary Clintonová.
Pro afroamerického senátora hlasovali mladí voliči, bývalá první dáma si zase udržela srdce seniorů. „Svého" Baracka podpořili Afroameričané, Hispánci zůstali věrní Hillary. Výrazně jí pomohly také hlasy ženských voliček.
Naděje umírá poslední
Průzkumy ukazují, že většina voličů hledá u svého kandidáta autenticitu a společné hodnoty. Voliči zkrátka musejí mít pocit, že člověku, který bude v příštích čtyř letech součástí jejich životů, mohou věřit. Právě v tom je podle analytiků síla kandidátů, jako jsou John McCain či Barack Obama, a naopak slabina Hillary Clintonové či Mitta Romneyho.
Po úterní noci si však newyorská senátorka může gratulovat - hlavní velké a významné státy jako Kalifornie, New York, New Jersey či Massachusetts si na svůj účet připsala právě ona.
Sází na to, že americká střední třída je znepokojena hypoteční krizí a stále častějšími zprávami o nastupující ekonomické recesi a velká část proto nechce riskovat. Senátor Obama podle nich sice mluví hezky, ale chybí mu zkušenost.
Prezidentskou party Clintonové však může Obama stále překazit. I ve státech, v nichž prohrál, si totiž vedl překvapivě dobře a jeho tah na branku i popularita stále sílí.
Do boje o další významné státy (Texas a Ohio hlasují 4. března) vyráží plný odhodlání. Jedno je jisté už nyní - letošní primárky jsou nejnapínavější za poslední čtvrtstoletí.
Foto: AP
