Clintonová Schwarzenbergovi: S radarem ubíráme plyn

Administrativa Baracka Obamy dává nohu na pomyslnou brzdu při stavbě raketového deštníku v Evropě. Na bezpečnostní konferenci v Mnichově viceprezident USA Joe Biden prohlásil, že raketový deštník Američané chtějí, ale nebude to hned. Dnes ministryně zahraničí Hillary Clintonová svému českému protějšku Karlu Schwarzenbergovi řekla, že pokud Írán bude spolupracovat v otázce jaderného programu, USA by mohly přehodnotit výstavbu protiraketového štítu v Česku a Polsku.

Za George Bushe bylo příznivcům radaru v České republice a raket v Polsku lépe. Na mnichovské bezpečnostní konferenci přiblížil měnící se kurz nové administrativy v čele Spojených států viceprezident Joe Biden.

„Budeme pokračovat ve vývoji protiraketové obrany jako protiváhy rostoucí íránské kapacitě za předpokladu, že tato technologie bude účinná a bude odpovídat vynaloženým nákladům. Budeme o tom hovořit s našimi spojenci v NATO i s Ruskem," prohlásil Biden. Radar a rakety ano, ale až si Američané vyzkoušejí, že opravdu fungují. A testy mohou trvat i několik let.

Dnes jednala ve Washingtonu ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová s českým protějškem Karlem Schwarzenbergem. Ani na této schůzce se šéf české diplomacie nedočkal ujištění, že radar opravdu v Brdech bude stát. Naopak.

Clintonová navázala jeho výstavbu na další podmínku. Pokud se Írán bude chovat spořádaně a bude spolupracovat, radar by vůbec stát nemusel.

"Musíme doufat v to nejlepší, ale připravovat se na nejhorší," řekla. Zároveň zopakovala americké stanovisko, že veškeré systémy, které USA v rámci své protiraketové obrany rozmístí, musejí být efektivní.

Nejdůležitější podle ní je, aby USA a jejich spojenci byli připraveni na případnou íránskou hrozbu. Načasování a případné rozmístění protiraketových prvků jsou pak především technické otázky, soudí Clintonová, třebaže připouští i vliv faktorů ekonomických.

Od důkazu jakékoli změny íránského postoje "jsme však ještě hodně, hodně vzdáleni", prohlásila Clintonová.

Sbližování s Íránem mohou nastartovat letošní červnové volby v zemi ajjatoláhů. Pokud vyhraje umírněný kandidát Muhammad Chatámí, dá se očekávat smířlivější tón. Chatámí totiž jako prezident (1997-2005) prosazoval během takzvaného „Teheránského jara" různé reformy a usmíření se západem.

Ani pokud svůj post obhájí současná hlava státu, Mahmúd Ahmadínežád, nejsou naděje na uklidnění vztahů mezi západem a Íránem nulové. "Nová americká administrativa oznámila, že chce přinést změnu a nastolit kurz dialogu," řekl Ahmadínežád v Teheránu na oslavách 30. výročí islámské revoluce. "Je jasné, že opravdová změna musí být zásadní. A ne jen taktická."

Foto: AP