Alysa Stantonová začala rabínskou školu studovat v roce 2001, tři roky před tím, než Barack Obama svým projevem na sjezdu Demokratické strany vstoupil do celonárodního povědomí. Po téměř osmi letech svého snu dosáhla a jako první americka černá žena se stala řádnou rabínkou.
Její vysvěcení v jedné z nejstarších synagog ve Spojených státech prolomilo zažité bariéry mezi křesťany a židy i mezi bílými a barevnými obyvateli USA.
Během obřadu protestovala před synagogou skupina bílých křesťanů, kteří svými pohrdavými poznámkami rozplakali adoptivní dceru Stantonové Shanu.
ČTĚTE TAKÉ: Šéfem kosmické agentury NASA bude poprvé černoch
Minulý týden dostala rabínka dopis. Uvnitř byl obrázek rakve nadepsaný „poslední obřad". „Po ulicích chodí někteří hodně narušení lidé," řekla Stantonová v proslovu na univerzitě Hebrew Union College v Cincinnati, kde studovala. „Ale můj Bůh je větší, nenechám se zastrašit," dodala.
Její rodiče byli letniční křesťané, ale Alysu Stantonovou už od mala zajímala jiná náboženství. Vyzkoušela jiné křesťanské církve i východní filosofii. Nejvíc ji ale zaujal judaismus, který podle ní zahrnuje nejen náboženství, ale i zájem o sociální spravedlnost a komunitu. Proces přechodu k židovské víře zahájila v roce 1987.
V době boje za občanská práva černých Američanů často spojili černošští aktivisté a mladí židé síly, ze společného hnutí vzniklo asi dvacet tisíc smíšených manželství.
Na přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy Stantonová konvertovala, se ale vztahy mezi oběma komunitami výrazně zhoršily. Radikální aktivisté obviňovali Židy z podílu na obchodu s otroky.
Izolace a problémy v Izraeli
Amerika má dlouho tradici černého judaismu, zvláštní odnože židovského náboženství, která má vlastní synagogy sloužící téměř výhradně černým věřícím. Například bratranec Michelle Obamové je rabínem v jednom takovém svatostánku v Chicagu.
Stantonová je ale první černoškou, která se stala rabínkou jedné z tradičních odnoží židovství. „Zpočátku na mě ostatní lidé v synagoze dost zírali a cítila jsem se trochu izolovaná," vzpomíná na první návštěvu židovského chrámu v Coloradu.
Mnohem větší problémy ale musela překonat během studia v Izraeli. Úřady jí zamítly prodloužení studentského víza. Poté, co pohrozila žalobou, nakonec mohla zůstat.
Nejvíce se jí ale dotklo, jak ostatní děti v izraelské škole zacházely s její dcerou. Často musela čelit rasistickým nadávkám a také jí bily.
„Byla jsem v Izraeli, opustila jsem všechno, co jsem znala, abych sloužila našemu lidu. Najednou mi dávali lidé najevo, že nejsem židovka a že náš pobyt není žádoucí," říká Stantonová a přiznává, že tehdy uvažovala o návratu. Nakonec jí pomohli přívětiví sousedé.
V srpnu převezme synagogu Bayt Shalom v Severní Karolíně. Ví, že na jihu Spojených států nebude mít lehkou pozici. „Nic se nezměnilo. Mezi Anglosasy, Židy a Afro-Američany je stále rasová nevraživost. Ale já hodlám pomáhat lidem bez ohledu na tyto problémy," říká Stantonová.
Asi pětina z amerických židů náleží k etnické či náboženské menšině. Celkem jde asi o 400 tisíc osob.
Foto: ČTK/AP
