Dne 17. dubna 1961 se skupina kubánských emigrantů vylodila na Kubě s cílem svrhnout Fidela Castra. Bez letecké podpory USA však akce skončila nezdarem a stala se největším debaklem v dějinách americké CIA.
Operace skončila po třech dnech třemi stovkami mrtvých a dvanácti sty zajatých. Castrův režim vyšel z incidentu posílen a vyhrocené vztahy USA a Kuby přivedly svět následující rok na pokraj jaderné války, když chtěli Sověti na Kubě rozmístit jaderné hlavice.
Krátce po nástupu k moci vyvlastnila Castrova vláda zemědělskou půdu a znárodnila průmyslové podniky, včetně zahraničních.
Na to reagovaly USA v říjnu 1960 zákazem vývozu amerického zboží na Kubu, vyjma léků a některých potravin, a v lednu 1961 přerušily s Havanou diplomatické styky.
Zároveň se začal rodit tajný plán CIA, která podobná svržení režimů už v několika zemích zorganizovala (například v roce 1954 v Guatemale). Operace Pluto byla připravena v posledních měsících vlády prezidenta Dwighta Eisenhowera a její provedení pak narychlo, a podle některých neuváženě, schválil prezident John Fitzgerald Kennedy, který byl v úřadě teprve tři měsíce.
Před výsadkem do Bahía de Cochinos (Zátoka sviní) podnikli 15. dubna 1961 kubánští emigranti neúspěšný nálet na kubánská vojenská letiště.
Následující den stačil Castro uvést do pohotovosti své jednotky a pozatýkat některé disidenty. Až 17. dubna ráno se na Playa Girón a Playa Larga v Zátoce sviní vylodila "Brigáda 2506".
Většinu výsadkářů, kteří nad ostrovem vyskákali z páru letadel, Castrovy jednotky sestřelily a hned první den jim potopily i dvě zásobovací lodě s municí. Asi patnáct set útočníků se tak ocitlo odříznuto v bažinách zátoky a letecká podpora nepřicházela.
Proradný Kennedy
Prezident Kennedy na poslední chvíli nasazení amerického letectva neschválil a dále oficiálně tvrdil, že USA s akcí nemají nic společného.
Již 18. dubna přešly Castrovy jednotky do ofenzivy a proti jeden a půl tisíci výsadkářů tak stálo na dvacet tisíc mužů vládních jednotek. Podle dokumentů zveřejněných v 90. letech Castro o chystané invazi věděl, i když neznal přesné datum.
O život přišlo při operaci Pluto asi sto patnáct mužů z výsadku a sto sedmdesát šest Castrových vojáků. Jen hrstce výsadkářů se podařilo uprchnout a na dvanáct set jich bylo zajato. Několik velitelů z výsadku bylo pro výstrahu popraveno, ale většinu zajatců USA během dvou let vykoupily za traktory, léky a potraviny.
Mezi oběťmi operace byli i čtyři američtí piloti, jejichž účast ale americká vláda dlouhá léta zapírala. Jedním z nich byl i Thomas "Pete" Ray, jenž byl během invaze sestřelen a záhy popraven.
Jeho mrtvola pak byla nějaký čas vystavena v kubánské márnici ve vitríně, aby mu mohli Kubánci "plivat do tváře". Jeho ostatky se do USA vrátily až v roce 1979, kdy prezident Jimmy Carter účast Američanů v operaci přiznal.
Podle zprávy inspektora CIA Lymana Kirkpatricka z roku 1961, odtajněné v polovině 90. let, byla za fiasko akce zodpovědná CIA, která ji špatně připravila a nedobře koordinovala.
Členové Brigády 2506 vinili z neúspěchu prezidenta Kennedyho, který jim neposkytl leteckou podporu. Tato skutečnost se dva roky nato stala základem pro spikleneckou teorii o pozadí atentátu na Kennedyho, podle níž za jeho vraždou stáli kubánští emigranti.
