Do vězení ho letos v červnu vezli na vozíku, na kterém měl i kyslíkovou bombu. Čerstvý mukl Anthony Marschall pochází z jedné z nejbohatších a nejprominentnějších rodin ve Spojených státech. Do vězení se dostal bez ohledu na to, že je mu 89 let a trpí Parkinsonovou nemocí. Počet starých lidí v amerických vězeních se už několik let prudce zvyšuje.
Předci Anthonyho Marshalla ve své americké vlasti prosluli mimo jiné filantropií a kariérami v armádě. A také svým bohatstvím hromaděným po generace. Toho si chtěl užívat i dnes 89. letý Marshall, ale hrozilo, že mu to testament jeho matky překazí.
Až do své smrti v roce 2007, zemřela v úctyhodných 105 letech, vydávala Broke Astorová, Marshallova matka, velké sumy na dobročinné účely. Její majetek činil asi 200 milionů dolarů.
Paní Astorová, slavná mecenáška, si přála, aby její miliony šly na dobré věci také po jejím skonu. Tak to také stálo v závěti.
To se však vůbec nezamlouvalo jejímu synkovi, který nemocnou máti podle svědků roku 2004 doslova vyrval z rukou zdravotních sester, využil její chorobu a za zavřenými dveřmi na ni prý naléhal a týral ji tak dlouho, až poslední svou vůli změnila v jeho prospěch.
Žaloba toto jednání označila za podvodnou krádež. Měla mu vynést 60 milionů dolarů. Soud, který se dlouho táhl, nakonec Marschalla poslal na tři roky do vězení. Do toho koncem června zamířil na vozíku, protože má Parkinsona. Pokud se ale bude chovat vzorně, je možné, že ho už po osmi měsících pustí.
Devětaosmdesátiletý Marshall nejen že rozšířil řady bohatých bývalých prominentů v amerických vězeňských celách, jmenujem třeba Bernarda Madoffa nebo Jamese Bulgera, ale současně zvýšil také počet starých lidí v USA vězněných.
Jejich množství se v uplynulých letech rychle zvyšovalo a podle prognóz bude tento trend stále pokračovat. Inimai Chettiarová, ředitelka Brennanova centra pro spravedlnost na NYU School of Law, hovoří o "absolutní explozi" počtu starších lidí v amerických vězeních.
Podle nestátní organizace Americký svaz pro občanské svobody (ACLU; American Civil Liberties Union), v níž Chettiarová působí, si nyní v celách v padesáti státech USA odpykává trest vězení přibližně 246 tisíc osob starších 50 let věku.
Do roku 2030 by jich ale mělo být už kolem 400 tisíc, odhaduje ACLU. Je to i důsledek toho, že za mříže se posílá stále častěji za málo závažné trestné činy, za které se dříve do vězení neposílalo.
Zavírání starších osob do vězení má přitom řadu negativních důsledků. Za mřížemi jim rychleji zhoršuje zdraví, což znamená rostoucí náklady na zdravotní péči o vězně. A to v době, kdy se náklady spojené s výkonem trestu stále zvyšují a kdy se stále častěji překračuje kapacita kriminálů. Ty jsou mnohde až beznadějně přeplněny.
Státní a federální vězení vydají na zdravotní péči starších lidí zhruba 16 miliard dolarů ročně.
A to se přitom potřebné lékařská péče nemálo starším ročníků nedostává.
Příklad. V Georgii stojí zdravotní péče pro pacienta staršího 65 let v průměru 8565 dolarů ročně. U vězňů mladších 65 let je tento ukazatel 961 dolarů ročně. To je ohromný rozdíl.
V Severní Karolíně vypočítali, že zdravotní péče pro vězně, kterým je více než 50 roků, stojí čtyřikrát více než pro vězně mladší. Údaje z Michiganu, které zveřejnila organizace Human Rights Watch, ukazují, že lékařská péče o trestance starší 80 let činí v průměru 40 tisíc dolarů ročně.
S ohledem na počet obyvatel mají USA největší počet vězněných na světě. Nedávno v tom předstihly Čínu. Za uplynulých třicet let se počet vězňů ve federálních trestnicích zvýšil o 790 procent. Letos zveřejněná zpráva Congressional Research Service uvádí, že na 100 tisíc obyvatel připadá 716 vězněných.
