Dojde ke vzpouře? Volitelé mají poslední šanci zastavit Trumpa

Zahraničí
15. 12. 2016 11:40
Donald Trump (vlevo), zakladatel služby PayPal Peter Thiel (uprostřed) a šéf Applu Tim Cook.
Donald Trump (vlevo), zakladatel služby PayPal Peter Thiel (uprostřed) a šéf Applu Tim Cook.

S blížícím se datem hlasování volitelů o prezidentovi USA, které má formálně uzavřít komplikovaný volební proces, se objevují výzvy k ústupu od zavedených tradic. Někteří volitelé už dali veřejně najevo, že nehodlají odevzdat hlas Donaldu Trumpovi, i když by pro něj ruku zvednout měli. Hlasování se tradičně uskuteční třetí prosincové pondělí, šance na "spiknutí" proti Trumpovi jsou ale podle shodného názoru amerických médií malé.

Ve dvoustupňovém volebním systému o hlavě státu nerozhoduje prostý počet odevzdaných hlasů, v němž zvítězila Trumpova protikandidátka Hillary Clintonová. Z každého státu jsou místo toho úměrně zastoupení v Kongresu delegováni takzvaní volitelé, kteří by se při hlasování měli všichni podřídit výsledkům voleb ve svém domovském státě. Ve 29 amerických státech a hlavním městě Washingtonu jsou dokonce k takovému postupu vázáni místním (nikoli federálním) zákonem.

Hlasování volitelů proto bývá považováno za formalitu, tentokrát ale zanícení odpůrci Trumpa doufají v rebelii. Střízlivé předpovědi jejich šance považují za mizivé.

O vzpouře se začalo spekulovat bezprostředně po Trumpově překvapivém vítězství. I v minulosti sice při prezidentských volbách docházelo k případům, kdy se některý volitel své misi vzepřel a dal hlas jinému kandidátovi. Šlo ale jen o jednotlivce a jejich postup nebyl spojován s masovými obavami o politickou linii budoucí hlavy státu. Konečný verdikt nakonec disidenti z řad volitelů nikdy neovlivnili.

V letošních volbách zatím vzpouru proti tradicím ohlásila jen hrstka volitelů. Jedním z nich je texaský republikán Christopher Suprun, který doufá, že se k němu nakonec přidají i další kolegové. Zatím se k němu přidal jen republikán z Houstonu Art Sisneros, který na svou misi rezignoval, prý z náboženských důvodů.

Ke zvrácení očekávaného výsledku by odpůrci Trumpa potřebovali 37 volitelských hlasů. Trump si ve volbách zajistil hlasy 306 volitelů, Clintonová 232. Ke zvolení je třeba nadpoloviční většina, tedy 270 hlasů.

Znejistit kolegy jinou cestou

Zkusit jinou metodu se rozhodli tři volitelé ze státu Colorado, kde vyhrála Clintonová. Přestože jsou všichni demokraté, postavili se proti volebnímu zákonu a požádali soud, aby mohli hlasovat jinak. Nechtějí dát hlas Trumpovi, ale jinému republikánovi v naději, že povzbudí rebelii v táboře republikánských volitelů, kteří se pak k nim připojí. Soud jim ale nevyhověl a pohrozil, že odmítnou-li hlasovat podle mandátu, budou nahrazeni jinými.

Žaloby proti zákonům o povinném hlasování projednávají i soudy v Kalifornii a státě Washington, není ale jasné, zda verdikt padne do příštího pondělí.

Problémem je navíc fakt, že případní republikánští povstalci zatím nemají jasno, pro koho by vlastně místo Trumpa měli hlasovat. Zvednout ruku pro Clintonovou prý většinou odmítají, vhodný kandidát John Kasich, guvernér státu Ohio poražený v republikánských primárkách, nabídky vzbouřenců odmítl.

Někteří volitelé se snaží znejistit kolegy i jinou cestou. Deset z nich - devět demokratů a jeden republikán - vyzvalo šéfy amerických špionážních služeb, aby jim poskytli informace o stycích členů Trumpova týmu s Ruskem. Pomohou jim prý v rozhodování, zda Trump je pro úřad prezidenta způsobilý. Iniciátoři této akce využili debat kolem údajných útoků ruských hackerů na servery amerických politických stran během volební kampaně. Podle kritiků je to jen další pokus, jak zpochybnit Trumpovo volební vítězství.

Pokud by žádný z kandidátů příští pondělí nadpoloviční většinu volitelských hlasů nezískal, bude o příštím prezidentovi hlasovat Sněmovna reprezentantů, což se ale stalo jen v letech 1800, 1824 a 1836. Platilo by přitom, že každý z 50 států Unie má jeden hlas. Poslanci hlasují do doby, než prezidenta zvolí. Nestihnou-li ústavní termín inaugurace (poledne 20. ledna), stává se úřadujícím prezidentem zvolený viceprezident. Pokud ani toho volitelé (a po nich ani Senát) v zákonném termínu nezvolí, plní dočasně roli hlavy státu šéf Sněmovny reprezentantů. To se v dějinách USA zatím nikdy nestalo.

Autor: ČTK Foto: , Evan Vucci

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ