Kdo se chce nyní přesunout po zemi ze San Franciska do Los Angeles, musí počítat se šesti hodinami jízdy autem, pokud je plynulá doprava. Za několik let by se tento čas měl zkrátit na zhruba dvě a půl hodiny. Zajistit to má vysokorychlostní železnice, která má být mezi oběma kalifornskými městy vybudována. Tento týden začala po dlouhých odkladech stavba prvního úseku. Nadšení ale není takové, jak by se dalo čekat.
O vybudování rychlodráhy napříč nejlidnatějším americkým státem se diskutovalo dlouhá léta. Před pěti lety voliči schválili vydání dluhopisů v hodnotě deseti miliard dolarů, ze kterých měla být stavba financována.
Tento týden se konečně rozběhly práce na prvním úseku, který měří 48 kilometrů. Stalo se tak u půlmilionového Fresna, jež leží přibližně uprostřed státu - u města, v němž vzrůstá nezaměstnanost a v jehož centru se množí chátrající továrny a zavřené obchody.
Železnice by prý městu měla pomoci. Nová pracovní místa nabídne již sama stavba a očekává se, že zastávka na rychlodráze by pro Fresno měla obecně znamenat nový ekonomický impuls.
Velká část místních ale z realizace projektu žádnou radost nemá. "Chci, aby tahle rychlodráha prostě zmizela," říká Gary Lanfranco, jehož restauraci kvůli stavbě zbourají.
Odpor proti stavbě je patrný v celém údolí. "Lidi jsou vyčerpaní, unavení, frustrovaní," přibližuje Aaron Fukuda, inženýr, jehož dům stojí v cestě jedné z možných tras dráhy. Částky, které stát nabízí jako náhradu za vystěhování, jsou prý nízké.
Nadšení z projektu oproti stavu před několika lety opadlo. Podle srpnového průzkumu pro deník Los Angeles Times je proti stavbě 52 procent Kaliforňanů. Jedním z důvodů je vyšší cena - v současnosti se odhaduje, že rychlodráha bude stát 68 miliard dolarů (1,27 bilionu korun). Nebýt nejrůznějších kompromisů, mohla přitom být cena ještě vyšší.
Politické a finanční kompromisy ale způsobily další problém. Rychlodráha totiž po dokončení vlastně vůbec nemusí být rychlodráhou, alespoň v některých úsecích. Ve velkých městech budou vlaky muset zpomalit, jelikož budou sdílet koleje s ostatní dopravou. Slibovaná průměrná rychlost 354 kilometrů za hodinu tak nakonec může být o poznání nižší.
Stavbu navíc zpožďují soudní spory. V Sacramentu, kam mají vlaky jezdit po dokončení druhé fáze stavby, se proti ní postavili obyvatelé, podle nichž chce vláda stavět něco jiného, než co slibovala. Proti projektu se dokonce postavil Quentin Kopp, bývalý šéf California High-Speed Rail Authority (CHSRA), agentury, jež má stavbu na starost. V současné podobě podle něj nejde o plnohodnotnou vysokorychlostní železnici.
Zastánci dráhy argumentují tím, že je zkrátka potřeba, třeba i v "lehčí" podobě. Počet obyvatel Kalifornie má do roku 2035 vzrůst na 46 milionů, což je o osm více než nyní. Už teď jsou přitom silnice a letiště na hranici kapacity.
Podle současného šéfa CHSRA Jeffa Moralese pomůže trať především právě obyvatelům centrálního údolí, kteří ji nejvíce odmítají. Prý ho zbaví závislosti na zemědělském sektoru.
"Spojením Fresna, Bakersfieldu a dalších měst centrálního údolí s Los Angeles nebo San Franciskem dojde k vytvoření více příležitostí pro lidi. Vznikne úplně nová podoba ekonomiky, která údolí pozvedne," věří.
S optimismem k projektu hledí i kalifornský guvernér Jerry Brown. Pětasedmdesátiletý demokrat možná doufá, že železnice bude tím hlavním, co po něm státu zůstane. Během své letošní návštěvy Číny se pak tamní firmy snažil přimět, aby se do projktu zapojily.
Kritické hlasy je ale těžké umlčet. Kromě již zmíněného také tvrdí, že projekt nebude rentabilní. Odhadované počty cestujících jsou prý postaveny na nízké ceně jízdenek, kterou nebude možné zachovat.
Prostředky na stavbu přislíbila poskytnout i Obamova administrativa. Jedná se pouze o zlomku potřebné částky, navíc určené jen na první fázi projektu. Zbytek zřejmě budou muset zaplatit Kaliforňané ze svých kapes.
Pokud vše půjde, jak má, mělo by být v roce 2029 San Francisco a Los Angeles propojeno. Následně má na severu vzniknout odbočka do Sacramenta a na jihu má dojít k prodloužení dráhy do San Diega. Pak by trať s až 24 stanicemi měřila 1287 kilometrů.
Po dokončení projektu získají Spojené státy teprve druhý systém vysokorychlostní železnice. Na východním pobřeží jezdí vlaky Acela Express státní společnosti Amtrak, které dosahují maximální rychlosti 240 kilometrů za hodinu. Za vysokorychlostní trať je sice považována taková, kde je minimální rychlost 250 kilometrů v hodině, to ale platí jen pro nově vybudované. V případě modernizovaných koridorů, které používají i vlaky Acela, stačí 200 kilometrů za hodinu.
