Venezuelská opozice vyzvala k pokračování protivládních protestů, jejichž cílem jsou mimo jiné předčasné prezidentské volby. Demonstrace se mají konat i v pátek, v sobotu se chystají "pochody ticha" k sídlům biskupské konference ve všech státech země za nejméně osm obětí, které si od začátku měsíce demonstrace vyžádaly. V pondělí chtějí Venezuelané blokovat hlavní silniční tahy v zemi.
Nejnovější demonstrace se ve Venezuele konají od začátku dubna téměř každý den, tuto středu ale vyvrcholily nejmasovějším protestem s odhadovanou účastí několika milionů lidí. Spouštěčem protestů bylo rozhodnutí nejvyššího soudu převzít pravomoce parlamentu, v němž má většinu opozice. Soud posléze verdikt pod tlakem zrušil, protesty ale pokračují, neboť podobné kroky blokující práci poslanců činí nejvyšší soud už více než rok.
"Do kdy budeme muset trpět pod nezodpovědnou vládou? Zdá se mi neuvěřitelné, že se dalo 500 tisíc dolarů (asi 12,5 milionu korun) na Trumpovu inauguraci, když u nás je nedostatek potravin i léků," řekl jeden z demonstrantů španělskému listu El País. Na mysli měl sumu, kterou poskytla Venezuela na lednovou inauguraci amerického prezidenta přes firmu Citgo Petroleum, patřící venezuelské státní ropné společnosti PDVSA.
Hlavními požadavky venezuelské opozice jsou uspořádání předčasných prezidentských voleb, propuštění politických vězňů, vytvoření humanitárního koridoru pro dodávky potravin a léků a plné uznání pravomocí parlamentu. Kromě toho opozice kritizuje i skutečnost, že už minulý rok v prosinci se měly konat volby guvernérů a dosud není znám ani nový termín pro ně.
Prezidentské volby by se podle řádného termínu měly konat koncem roku 2018. Opozice se nicméně už přes rok snaží o uspořádání referenda o odvolání prezidenta Nicoláse Madura, jehož vládu viní z hluboké ekonomické a politické krize. Prezidentovi nakloněný nejvyšší soud a národní volební komise ale úsilí opozice všemožně blokují.
Při předchozích protestech, které se v zemi konaly už v dřívějších měsících, vláda většinou lidem jen bránila v postupu do určitých lokalit. Při nynějších protestech se zdá být použití síly nepřiměřené, uvádí agentury. Někteří mladí sice používají takzvané Molotovovy koktejly či zapalují barikády v ulicích, vláda ale proti všem demonstrantům používá obrněné vozy, slzotvorný plyn i střílení do davu.
Fotografie a videa zobrazující zákroky policie vůči demonstrantům začali lidé zveřejňovat na sociální síti twitter pod heslem #MaduroAsesino (#MaduroVrah).
Brutalitu policie vůči demonstrujícím odsoudilo ve čtvrtek i devět zemí Latinské Ameriky, které se připojily k prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. "Žádáme rovněž, aby venezuelská vláda stanovila harmonogram voleb, propustila politické vězně a zaručila oddělení ústavních pravomocí (vlády, soudů a parlamentu)," uvádí se mimo jiné v dokumentu, který podepsaly vlády Argentiny, Brazílie, Chile, Kolumbie, Kostariky, Mexika, Paraguaye, Peru a Uruguaye.
VENEZUELA ESTÁ EN GUERRA CONTRA LOS PARAMILITARES MALANDROS COLECTIVOS #RESISTENCIA #MaduroASESINO #20Abril pic.twitter.com/VlW49mVwGi
- AntiChabestiA (@AntiChabestiA9) 21. dubna 2017
