Velvyslanci při Evropské unii schválili sankce proti Venezuele, včetně embarga na dodávky zbraní. Evropské firmy nesmějí do této jihoamerické země dodávat například elektronická sledovací zařízení, která by mohl režim socialistického prezidenta Nicoláse Madura využívat k potlačování členů opozice.
Sankce mají formálně schválit ještě ministři zahraničí evropských zemí na pondělní schůzce v Bruselu. Ve středu schválená opatření rovněž mají unii umožnit vytvoření "černé listiny" osob a "entit" (firem, institucí, politických stran a organizací), které mají být sankcionovány za podíl na represích.
Zapsání na takovou listinu by pro dané subjekty znamenalo zmrazení jejich majetku v EU nebo zákaz vstupu do EU. Osmadvacítka by mohla v prosinci rozhodnout, zda na tomto seznamu budou i představitelé režimu v Caracasu. Záležet to má na dalším vývoji situace ve Venezuele.
Evropští poslanci vyzvali už v polovině září členské země EU, aby zvážily sankce vůči představitelům venezuelského režimu. Poslanci na zasedání ve Štrasburku odsoudili porušování ústavního pořádku a lidských práv ve Venezuele.
Rovněž organizace venezuelských emigrantů z Miami na Floridě vyzvala tento týden Evropskou unii, aby co nejdříve přijala sankce vůči Madurovu údajně diktátorskému režimu. Organizace venezuelských disidentů v exilu (Veppex) adresovala příslušný dopis předsedovi Evropského parlamentu Antoniu Tajanimu a v němž žádá, aby Evropa následovala v přijetí sankcí Spojené státy či Kanadu. Organizace poukázala například na nedávné volby guvernérů, v nichž podle oficiálních výsledků zvítězili vládní socialisté v 18 z 23 venezuelských států. Předvolební průzkumy přitom ukazovaly na jasnou výhru opozice.
