Finanční krize padla i na veřejné domy v Nevadě

Dámské osazenstvo "Donnina ranče" sedí kolem kuchyňského stolu a večeří. Ženy si popotahují kraťounké šaty a naříkají na prázdná bankovní konta. Do tohoto veřejného domu na severovýchodě Nevady, stojícím na konci štěrkové silnice, se snaží zlákat řidiče tiráků a unavené pocestné jen z jednoho důvodu: tím jsou peníze. V těchto dnech ale odcházejí domů s málem.

Osmapadesátiletá Amy si kdysi za hotové koupila vůz Toyota Tacoma, zaplatila za něj 32 tisíc dolarů (asi 648 tisíc korun). Nyní podstatná část jejího měsíčního platu padne na splátku hypotéky ve výši 1200 dolarů, píše list Los Angeles Times. Děti Marisol, jak se jmenuje na "Donnině ranči", si myslí, že pracuje v rekreačním zařízení a ona se je v této nevědomosti snaží udržovat. Zatímco dříve pět tisíc  dolarů přivezla domů do jižní Kalifornie v řádu týdnů, nyní jí to trvá měsíce. S nostalgií vzpomíná na doby, kdy za den měla až 13 zákazníků, a dokonce si mohla dovolit některé odmítnout.

Přibližně 25 legálně provozovaných nevadských nevěstinců pociťuje ekonomické těžkosti, které dopadají na celé Spojené státy. "Ranč mustangů" si na nedostatek zákazníků sice nestěžuje, ale roste počet žen, které se tam hlásí o práci. Ucházela se o ni i čtyřiasedmdesátiletá paní. Veřejný dům "Záhadná dáma" klientům, kteří si v něm užili za více než tři sta dolarů, dával v létě jako bonus padesátidolarovou poukázku na benzin.

Na "Donnině ranči" se objem obchodů snížil o pětinu. Většina zákazníků tohoto veřejného domu jsou řidiči tiráků. I jim vysoké ceny pohonných hmot a potravin udělaly díru do rozpočtu, a tak jim zbývá méně peněz na zábavu, říká majitel "Donnina ranče" Geoff Arnold. To se promítá na platech jeho deseti zaměstnanců a "pracujících" dívek.

Barmanka Gayle Salinasová je stejně jako prostitutky z "Donnina ranče" zachmuřená. I jí je nyní každý cent dobrý. Dříve si na konci většiny směn za barem odnášela padesát dolarů na spropitném, nyní se jí podaří nashromáždit možná dvanáct dolarů. Výše jejího platu je navíc závislá na tom, kolik vydělají prostitutky - a zákazníci si přestali vybírat ty nejdražší služby.

Deset až 15 minut ve společnosti některé z dívek stojí nejméně sto dolarů. Zákazníci dříve platili tisíce dolarů za pikantnosti ze "žhavého menu", ale v těchto dnech si jen málo mužů objednává horkou koupel nebo místnost obloženou zrcadly.

Během večera Marisol zavedla Roba Siddowaye, žoviálního řidiče náklaďáku z Utahu, do jedné z "komnat fantazie". Tohle byla jeho vůbec první zastávka na "ranči" za poslední rok, dříve se tu stavoval jednou za několik měsíců. "Podívej, jaké si tu můžeš udělat pohodlíčko," cukruje Marisol a ukazuje na kulatou postel s červeným povlečením a polštářkem ve tvaru srdce s nápisem "Love". "Můžeš se na sebe dívat v zrcadle," snaží se ho nalákat. Jejích služeb v tomto nadstandardním prostředí nevyužije. Vůbec ji to nepřekvapuje - odpoledne si vyložila karty a vyšlo jí, že na ni v budoucnu čeká jen málo peněz.

"Donnin ranč", údajně nejstarší veřejný dům amerického západu, je jednopodlažní budova s popraskanou béžovou omítkou. Poničilo ji nedávné zemětřesení. Prostitutky tu mají malé pokojíky. Ve většině z nich je dvoulůžko, televize a DVD přehrávač, stolky s různými olejíčky, erotickými hračkami a hygienickými potřebami. Jsou v nich také ručně vyrobené cedulky, které zákazníkům připomínají, že spropitné je vítáno.

V období 2006 až 2007 tržby "Donnina ranče" stouply o 7,6 procenta na milion dolarů. Arnold předpokládá, že nyní to bude o 200 tisíc dolarů méně. Se svými zaměstnanci se už pustil do úsporných opatření: sbírají kupony na slevy na potraviny a přemýšlejí o dalších. Ve Wellsu mu patří asi 13 hektarů, což je dost na to, aby na nich mohl chovat pět až deset krav. "Z Donnina ranče by mohl být skutečný ranč," směje se.

V sudých hodinách se dívky střídají u vysílačky a lákají řidiče tiráků. Liché hodiny přenechaly kolegyním z jiného veřejného domu. Tato taktika, díky které se daří získávat více než třetinu zákazníků "Donnina ranče", je v době, kdy obchody nejdou, ještě důležitější než kdykoli dříve.

Amy se posadila ke skládacímu stolku, na němž je místo akorát tak pro mikrofon, láhev s vodou, plyšovou kočičku, popelník a tabulku, která dívkám radí, na co nemají při rozhovorech s potenciálními zákazníky zapomenout: "Pivo zdarma, občerstvení zdarma, sprcha zdarma, suvenýry." Řidič nákladního auta jí oznamuje, že jde spát. "Třeba ti dokážeme udělat pěkný konec dne," snaží se ho navnadit Amy alias Marisol.

"Řekni mi, jak takový pěkný konec dne vypadá," chce vědět řidič. "O tom nemůžu takhle mluvit," zní odpověď z "Donnina ranče". "Díky," říká muž, "ale dneska z toho nic nebude."

Foto: Profimedia, archiv