Počty amerických vojáků v Iráku by mohly klesnout na loňskou úroveň do poloviny příštího roku. Před kongresmany to v pondělí ve Washingtonu prohlásil vrchní velitel amerických ozbrojených sil v Iráku generál David Petraeus. Vojenské cíle letošního navýšení o třicet tisíc jsou prý do značné míry plněny.
Výpovědi nejvyššího armádního velitele v Iráku a amerického velvyslance v Bagdádu Ryana Crockera si vyžádal kongres letos v květnu, kdy schválil dodatečný rozpočet 95 miliard dolarů na financování války v Iráku a Afghánistánu.
Zároveň tehdy vyzval prezidenta George Bushe, aby do 15. září předložil své představy o strategii v příštím období. Prezident má na toto téma promluvit ve čtvrtek, zprávu má kongresu předat den poté.
První dílčí stažení, které by se týkalo asi čtyř tisíc vojáků, by mohlo začít už v prosinci. Po snížení počtů v polovině příštího července by odsun mohl pokračovat, ale zatím je brzy na to, říci, jak rychle, uvedl generál.
Díky americké přítomnosti v Iráku podle Petraeuse významně kleslo sektářské násilí; počet útoků se snížil především v Bagdádu a provincii Anbár. Američtí vojáci podle něho také úspěšně bojují s kajdisty.
Petraeus potvrdil, že země je plná domácích a zahraničních náboženských teroristů i čirých banditů, že se vměšuje Sýrie a Írán a že válka mezi sektářskými skupinami je neodvratná. Nyní jde o to, zda bude i nadále stejně krvavá, uvedl generál.
Crocker nabídl podobný pohled. "Irák je traumatizovaná společnost, kterou zůstane ještě dlouho," řekl.
Petraeus věří, že snížení stavu vojsk bude možné, "aniž by byly ohroženy bezpečnostní zisky, jež jsme tak těžko vybojovali". Doufá, že bude možné dosáhnout postupně vytčených cílů, i když to nebude ani rychlé, ani snadné, uvedl při slyšení, během něhož se z lavic určených veřejnosti ozývaly hlasy požadující ukončení irácké války a návrat vojáků domů.
Generál uvedl, že doporučil snížení amerických sil, které začne už později tento měsíc stažením jednotky námořní pěchoty. V prosinci by zemi měla opustit armádní brigáda s asi čtyřmi tisíci příslušníky. Další přesuny by měly pokračovat tak, aby v polovině příštího července dosáhl počet vojáků 130 tisíc, tedy úrovně před letošním navýšením.
Petraeus připustil, že poté by odsun mohl pokračovat, ale zatím je brzy na to, říci, jak rychle. Prezidentovi doporučil, aby s dalším rozhodnutím, zda, o kolik a jak rychle stavy snížit, vyčkal do příštího března.
Podle mluvčího irácké vlády by Bagdádu postupné stahování jednotek nevadilo, kdyby ovšem bylo předem konzultováno s iráckou vládou. "Ale náhlé stažení není v ničím zájmu," varoval mluvčí irácké vlády v Bagdádu.
Petraeus v posledních dnech a hodinách před přednesením zprávy čelil kampani, která jej obviňuje ze zkreslování situace v Iráku. Před kongresmany ale prohlásil, že zpráva je jeho osobním stanoviskem, které nikdo neovlivňoval. Petraeus a Crocker budou vypovídat v úterý také před dvěma výbory senátu.
Jeho zpráva je považována za mimořádně důležitou pro Bushovo rozhodnutí o další strategii v Iráku i schválení válečných výdajů kongresem v příštím rozpočtovém roce.
Bush je od začátku roku, kdy demokraté převzali slabou kontrolu nad kongresem, pod značným tlakem demokratů i několika vlivných republikánů stáhnout alespoň jistou část z nynějších 168 tisíc vojáků nebo určit termín začátku postupného odchodu.
Prezident to zatím jednoznačně odmítal s odkazem na nebezpečí, že opuštění Iráku by zemi uvrhlo do ještě většího chaosu.
Při návštěvě americké základny v irácké provincii Anbár 3. září ale poprvé připustil, že snížení úrovně násilí a spolupráce místních vůdců s Američany i s bagdádskou vládou vytváří možnost, aby při zachování tohoto stavu plnily USA v Iráku své poslání s méně vojáky. Zdůraznil, že jakékoli rozhodnutí v tomto směru záleží na vývoji situace a nikoli na politickém tlaku.
Rekordních šedesát procent Američanů je nyní podle průzkumu Gallupova ústavu pro stanovení harmonogramu odchodu z Iráku bez ohledu na to, co se v zemi děje. Na irácké straně požaduje okamžitý odchod Američanů a jejich spojenců ze země 74 procent občanů, o dvanáct procent více než v březnu, kdy začalo posilování amerických jednotek.
Jen čtvrtina iráckých obyvatel považuje místa, kde žije, za bezpečnější než před půl rokem. Průzkum pro americká, britská a japonská média konstatoval, že všichni respondenti z Bagdádu a provincie Anbár uvedli, že rozmístění dalších amerických jednotek bezpečnost zhoršilo. Atentáty na koaliční síly jsou přijatelné pro 57 procent Iráčanů.
Od začátku vojenské invaze do Iráku před čtyřmi lety padlo přes 3700 Američanů. V důsledku bojových operací a všeobecného násili několik stovek tisíc Iráčanů.
Na snímku: (1) Generál David Petraeus (vlevo) a americký velvyslanec v Bagdádu Ryan Crocker na dnešním vystoupení v Kongresu ve Washingtonu, (2) Protestant v masce prezidenta Bushe před budouvou kongresu během dnešního slyšení.
Foto: AP
