Více než půl století cestovali dva Kubánci každý všední den mezi dvěma světy. Z chudé komunistické reality města Guantánamo, kde je z plakátů pozorují bratři Castrové, jezdili za prací na nedalekou americkou vojenskou základnu, kde vojáci nakupují v dobře zásobených obchodech a chodí na obědy do McDonald's či Subway.
Teď Luis Rosa a Harry Henry odcházejí do důchodu a éra kubánských zaměstnanců pracujících pro americkou armádu definitivně končí.
Stárnoucí muži jsou posledními ze stovek Kubánců, kteří na základně začali pracovat ještě předtím, než se v roce 1959 chopil na Kubě moci Fidel Castro. Navzdory tomu, že s Castrovým nástupem se vztahy obou zemí prudce zhoršily a že kubánský vůdce nazval základnu "dýkou zabodnutou do srdce Kuby" a odmítl od Američanů přijímat každoroční poplatek za pronájem území, několik stovek obyvatel země tam jeho režim pracovat nechal.
Noví Kubánci však přicházet přestali a jak ostatní postupně stárli a mířili do penze, zůstali už jen 79letý svářeč La Rosa a o tři roky starší administrativní pracovník Henry. "Jsem trochu smutný, že odcházím, ale jdu do své země," prohlásil La Rosa, který je na základně zaměstnán 54 let.
Mezi místními vojáky mají oba přátelé postavení celebrit. Nyní pro ně americká armáda uspořádala slavnostní ceremoniál na rozloučenou. Na obou stranách ostnatého drátu, který ty zcela nesourodé světy odděluje, si z nich ale jejich známí tropí také žerty. "Tady si z nás dělají legraci, že jsme komunisté. A když přijedeme zpátky domů, říkají nám zase, že jsme imperialisté," vyprávěl La Rosa.
Doma ani v práci prý nedávají znát, zda je jim bližší americká svobodomyslnost či Castrova socialistická revoluce. "Do žádné politiky se nepleteme. Řídíme se zákony na jedné i druhé straně," řekl Henry, který pro Američany pracuje 62 let.
"Imperialistické" jsou každopádně jejich příjmy, ze kterých sousedům ve čtvrtmilionovém městě Guantánamo lezou oči z důlků. Podle jednoho z místních časopisů dostávali v roce 2005 zhruba 12 dolarů na hodinu (asi 235 korun), což je mnohanásobek průměrné mzdy na ostrově.
Místo Kubánců dnes na základně pracují převážně Jamajčané a Portorikánci. Většina obyvatel Kuby si přeje, aby byla základna uzavřena. Zrušit věznici, kde jsou umístěny a vyslýchány desítky lidí podezřelých z teroristických činů, chce také americký prezident Obama.
I kdyby se mu však povedlo získat souhlas Kongresu pro převezení vězňů do USA a věznice jednoho dne přestala fungovat, základnu, kde žije a pracuje zhruba 6000 lidí, Američané zrušit neplánují.
Na ostrově mají své území od války se Španělskem v roce 1898 a nehodlají ho opustit.
Odchodem posledních dvou Kubánců však končí jedna éra, která alespoň symbolicky spojovala země, jež jsou si jinak velmi vzdálené. "Je to skutečné symbolické spojení, které mizí," řekl autor knihy o Guantánamu Johan H. Hansen.
