Hnutí Okupujte Wall Street zablokovalo americké přístavy

Více než tisícovka přívrženců hnutí proti sociální nespravedlnosti Okupujte Wall Street v pondělí zablokovala vjezdy pro nákladní vozy v některých z nejrušnějších přístavů na západním pobřeží USA. Přístavy v Oaklandu v Kalifornii, v Portlandu v Oregonu a ve státě Washington demonstranti přiměli k tomu, aby dočasně zastavily činnost. Ekonomický dopad protestních akcí podle agentury AP nebyl bezprostředně znám.

Protesty aktivistů žádajících větší finanční solidaritu ze strany bohatých se konaly i v Anchorage na Aljašce nebo ve Vancouveru v Kanadě. Demonstranti na některých místech zablokovali vjezdy do přístavů a nákladní vozy tak musely čekat v dlouhých frontách.

Několik lidí bylo zatčeno, střety s policií ale hlášeny nebyly. V Portlandu ve státě Oregon policisté zabavili střelnou zbraň a velkou sečnou zbraň u lidí, kteří šli na demonstraci.
Organizátorům se podařilo přilákat podstatně méně lidí než začátkem listopadu, kdy jen na protestní akce v oaklandském přístavu přišlo na 10 tisíc lidí. Akce však prohlásili za úspěch a přislíbili další.

"Na denní směnu jsme uzavřeli přístav v Oaklandu a večer se vrátíme. Mise splněna," řekl podle AP organizátor protestu Boots Riley.

Organizátoři protestů říkají, že americké přístavy se staly "ekonomickými motory pro elitu". Doufali, že protestní akce sníží zisky korporací, které provozují přístavy. Nejvíce jim vadí přístavní operátor SSA Marine, jehož majoritním vlastníkem je banka Goldman Sachs, a vývozce obilí EGT. Tyto firmy podle nich symbolizují procento nejbohatších lidí v zemi.

Odbory zastupující přístavní dělníky protesty oficiálně nepodpořily, jejich členové ale upozornili na opatření ve smlouvách, které umožňuje dělníkům požádat o volno, pokud mají pocit, že se zhoršily pracovní podmínky.

Hnutí Okupujte Wall Street vzniklo letos v září v New Yorku a postupně se rozšířilo do dalších měst. V jejich parcích nebo na náměstích vyrostly stanové tábory stoupenců hnutí, pořádkové síly je ale pak začaly likvidovat.

Členové hnutí tvrdí, že zastupují 99 procent amerických občanů a brání je proti procentu nejbohatších. Kritizují podle nich nedostatečnou solidaritu bohatých s chudými a žádají větší zdanění bohatých.