Ve dvou z méně sledovaných kategorií letošních hudebních cen Grammy si nominaci vysloužila kompilace nahrávek pořízených v 70. letech v Burkině Faso. Místní hudebníci to berou jako poctu, napsal o víkendu web rozhlasové stanice Hlas Ameriky. Radši by však byli, kdyby se o nominacích a samotném vzniku alba dověděli dříve.
Kompilace Bobo-Yeye: Belle Époque na Horní Voltě je dílem francouzského producenta Florenta Mazzoleniho a obsahuje tvorbu muzikantů z druhého největšího burkinafaského města Bobo Dioulasso, v minulosti nesoucího název Horní Volta. Mazzoleni uvedl, že chtěl takto "vzdát hold všem těm lidem mimo záři reflektorů, kteří tvořili kulturu města". Umělci ale tvrdí, že album vzniklo bez jejich vědomí.
"Jako pro muzikanta je pro mě obrovským zklamáním zjistit, že jsme trpěli a naříkali a někdo jiný si jen tak může z naší hudby udělat kompilaci, a ta se dokonce uchází o ocenění," řekl Hlasu Ameriky Stanislas Soré, člen uskupení Volta Jazz, které na nahrávkách figuruje.
Soré a jeho kolegové prý byli seznámeni pouze s Mazzoleniho plánem zdokumentovat kulturu Burkiny Faso knižní formou. "Pokud je ale řeč o sestavení kompilace nebo o něčem takovém, nikdy jsme o tom nemluvili. Nikdy, nikdy, nikdy," řekl Soré. Stejně se vyjádřil také Nouhoun Traore z kapely Echo Del Africa rovněž zahrnuté do Mazzoleniho sbírky.
"Mám všechna povolení, všechny smlouvy," hájil se francouzský producent. Má za to, že veškeré potřebné kroky splnil: "Setkal jsem se se zakladateli kapely, s lidmi, kteří v té době měli kontrakty... Samozřejmě, že nemůžu chodit za každým."
Bobo-Yeye v kategorii pro nejlepší historické album ani v té pro nejlepší balení nezvítězila. Podle Hlasu Ameriky nicméně umělci z Burkiny Faso a její obyvatelé vnímají nominace na Grammy, byť takto kontroverzní, jako poctu své hudbě a kultuře, které se dostává světové publicity.
