Zástupci Izraele a Palestinců obnovili v pondělí pozdě večer ve Washingtonu poprvé po třech letech přímá jednání. Vyjednavači obou stran se v přítomnosti amerického ministra zahraničí Johna Kerryho sešli k přípravným dvoudenním rozhovorům, které mají vést k devítiměsíčním jednáním o mírové dohodě.
Kerry přivítal izraelskou ministryni spravedlnosti Cipi Livniovou a palestinského mírového vyjednávače Saíba Irikáta v ceremoniální místnosti ministerstva zahraničí na večeři, která s ohledem na muslimský postní měsíc ramadán začala po západu slunce. Kerry v přivítání označil tuto chvíli za "velmi výjimečnou" a dodal, že "nemá toho mnoho, co by řekl".
Kerry před obnovením jednání uvedl, že se objevila nová cesta k "rozumnému kompromisu". Ministr v pondělí jmenoval svým zvláštním zmocněncem pro izraelsko-palestinská jednání bývalého velvyslance USA v Izraeli Martina Indyka, pro něj že je "věc míru", jak řekl Kerry, životním posláním.
Obezřetný optimismus ohledně obnovy izraelsko-palestinských rozhovorů vyjádřil americký prezident Barack Obama. "Je to slibný krok kupředu, i nadále ale máme před sebou těžkou práci a těžká rozhodnutí," citovaly tiskové agentury z Obamova písemného prohlášení.
"Jde o začátek přímých jednání ve výhledu nejméně devíti měsíců," řekla mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jennifer Psakiová. Dodala ale, že to není "závazný konečný termín". Izraelsko-palestinské kontakty se podařilo oživit právě díky Kerryho aktivitě. V tyto dva dny nepůjde ještě o samotná mírová jednání, nýbrž o přípravu jejich budoucího režimu.
Za Izrael bude vyjednávat Livniová a Jicchak Molcho, za Palestince hlavní vyjednávač Irikát a Muhammad Štají. Livniová řekla, že do Spojených států odjíždí s "obezřetností, ale také s nadějí".
Palestinská politička Hanan Ašrávíová upozornila, že podmínky pro rozhovory jsou nyní ještě těžší než pro ty minulé, které byly přerušeny před několika lety. Jednak kvůli rozštěpenosti palestinského vedení a také prý kvůli radikálnějším postojům současné izraelské vlády.
Radikálním postojem se však těsně před jednáním předvedl hlavně šéf palestinské samosprávy Mahmúd Abbás. Ten v pondělí večer v Káhiře předestřel svou vizi budoucího palestinského státu, v němž nebude místa "pro jediného Izraelce".
"V konečné podobě nevidíme možnost přítomnosti jediného Izraelce - civilisty nebo vojáka - na naší půdě," řekl Abbás podle agentury Reuters. Jeho silné výroky podkopávají snažení ministra Kerryho, který doufal, že podmínky pro jednání uchovají obě strany v tajnosti.
Palestinci chtějí svůj stát na územích, která Izrael obsadil za války v roce 1967 - na západním břehu Jordánu, v pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě.
Gaze však vládne militantní hnutí Hamas, zatímco západnímu břehu strana Fatah a palestinská samospráva, která jediná vede mírová jednání; Hamas se od nich distancuje, protože Izrael neuznává a chce jej vyhladit z mapy.
Izrael po roce 1967 spojil východní Jeruzalém se západní částí a považuje nyní město za nedělitelné.
Izrael chce kvůli možnosti obrany země udržet svou vojenskou přítomnost na západním břehu Jordánu a na hranicích s Jordánskem. V otázce hranic bude zřejmě trvat na udržení nejbližších a největších židovských osad na západním břehu a na zachování celistvosti Jeruzaléma.
