Nejvyšší činitelé jihoamerických zemí plně podpořili bolivijského prezidenta Eva Moralese a vyzvali revoltující guvernéry východních provincií Bolívie, aby přestali organizovat násilné protesty občanů proti levicové politice hlavy státu. Tento závěr mimořádného summitu zemí Unie jihoamerických národů (UNASUR), který se konal v pondělí večer (v noci na dnešek SELČ) v chilském Santiagu, podpořilo všech devět zúčastněných prezidentů.
Ti současně varovali před pokusy svrhnout bolivijskou vládu pučem nebo se odtrhnout. "Potvrzujeme naši plnou podporu demokratické vládě prezidenta Eva Moralese. Skupiny (demonstrantů) musejí ukončit nelegální obsazení státních budov, blokády a kladení podmínek pro zahájení rozhovorů," řekla podle agentury Reuters argentinská prezidentka Cristina Fernándezová.
Šéfové jihoamerických států vyzvali obě strany konfliktu k jednání a vyřešení bolivijské politické krize cestou dohody. Krize přerušila dodávky bolivijského zemního plynu do sousední Argentiny a Brazílie.
"Doufám, že opoziční skupiny budou schopny pochopit toto prohlášení jako výzvu celé Jižní Ameriky, nejen jejích prezidentů," řekl po jednání Morales, který se summitu také zúčastnil.
Jednoznačný postoj summitu ve prospěch vlády v La Pazu pozorovatelé hodnotí také jako reakci na kritiku USA vůči Moralesovi. Sám Morales dal najevo překvapení nad rozsahem podpory, kterou získal. Zřejmě se v tomto směru na summitu prosadila regionální mocnost Brazílie, která je v zemním plynu odkázána na bolivijské dodávky a má zájem na co nejrychlejším vyřešení konfliktu, napsala agentura DPA.
Morales se ještě před odjezdem na summit sešel v La Pazu s představiteli revoltujících provincií. Účastníci rozhovorů dosáhli shody v 80 procentech obsahu budoucí dohody. Ta by měla vést k dialogu a následně k ukončení politické krize, prohlásil Mario Cossío, guvernér departementu Tarija.
Ten vystupuje jako mluvčí opozičních departementů Santa Cruz, Pando, Beni, Tarija a Chuquisaca, které se dostaly do otevřeného konfliktu s vládou.
Provincie, které se vzbouřily proti centrální vládě, mají hlavní zdroje nerostného bohatství Bolívie a mimo jiné požadují, aby z nich získaly větší podíl. Odmítají také návrhy změn v ústavě a zemědělské reformy, které naopak chce prosadit Morales. Jejich uskutečnění chce zajistit případným referendem.
Demonstrace v provinciích přerostly v násilné nepokoje a vyžádaly si už na tři desítky obětí. Vnitropolitická krize způsobila rovněž diplomatický konflikt Bolívie se Spojenými státy. Morales minulý týden ve středu obvinil velvyslance USA Philipa Goldberga z toho, že podněcuje protesty v separatistických provinciích ve snaze oslabit levicové centrální vedení země, a nařídil Goldbergovo vyhoštění.
Washington recipročně vypověděl bolivijského velvyslance ve Washingtonu Gustava Guzmána.
Foto: AP a Reuters
