Naděje na obnovení mírových jednání mezi kolumbijskou vládou a zbývající povstaleckou skupinou zeslábl, přestože skupina potvrdila svoji ochotu propustit šest zajatců. Rebelové z Vojska národního osvobození (ELN) také obvinili prezidenta Ivána Duqueho z porušování slibů svého předchůdce a prohlásili, že nepřijmou jeho jednostranné podmínky pro vyjednávání.
Duque pozastavil jednání se skupinou rebelů ELN po svém zvolení do úřadu před měsícem a prohlásil, že neobnoví jednání, dokud rebelové nezastaví všechny kriminální aktivity, včetně únosů a útoků na ropovody.
ELN prohlásila, že přeruší útoky, jen pokud vláda přestane bojovat v odlehlých částech kolumbijského venkova a bude souhlasit s bilaterálním příměřím.
ELN založila v roce 1964 skupina katolických kněží a aktivistů inspirovaných kubánskou revolucí. Má zhruba 1500 bojovníků a je poslední partyzánskou skupinou v zemi poté, co Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) podepsaly v roce 2016 mírovou dohodu. Kolumbijská vláda zahájila mírová jednání s ELN v únoru 2017, k výraznějšímu pokroku však zatím nedošlo. Na začátku letošního roku pak jednání byla přerušena, když skupina porušila bilaterální příměří, které trvalo tři měsíce. V květnu však byla jednání obnovena navzdory pokračujícím bojům mezi vládou a ELN.
Duque při svém inauguračním projevu v srpnu uvedl, že do 30 dní přehodnotí jednání a neobnoví ho, dokud povstalci nezastaví veškeré "kriminální aktivity". Podle vlády rebelové z ELN od začátku mírových jednání v roce 2017 unesli 16 lidí a učinili 140 útoků na ropnou infrastrukturu v zemi.
Kolumbijský komisař pro mír Miguel Ceballos v pondělí uvedl, že plán ELN propustit šest zajatců je důležitý, ale povstalecká skupina stále nesplnila základní podmínky pro obnovení jednání a má stále ještě deset zajatců.
Problémům čelí také realizace mírové dohody se skupinou FARC z roku 2016.
