Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu záčíná v úterý jednat o návrhu, který by odmítl záměr prezidenta George Bushe vyslat do Iráku dalších 21 500 vojáků. Více než čtyři roky poté, co Kongres výraznou většinou podpořil Bushe v rozhodnutí podniknout do Iráku ivazi, mu hodlají nyní zákonodárci svou podporu odejmout.
Půjde o první hlasování v americkém parlamentu týkající se irácké války od vítězství demokratů ve volbách. Toto vítězství bylo umožněno hlavně díky nespokojenosti veřejnosti s válkou. Sněmovna, nyní ovládaná demokratickými poslanci, dokument podle předpokladů schválí. Ten sice vyjadřuje "trvající podporu" americkým jednotkám rozmístěným v Iráku, ale zároveň nesouhlas se zvýšením jejich početního stavu.
Usnesení Sněmovny reprezentantů sice nebude pro Bushe závazné, ale znamenalo by prezidentovu nepříjemnou politickou porážku a doklad, že s Kongresem nemůže počítat při svém dalším postupu v Iráku. "Rezoluce je pro prezidenta druhou příležitostí vzít v úvahu silné a jasné poselství, které nemůže být ignorováno," prohlásil demokratický poslanec Tom Lantos.
Demokraté ve sněmovně usilují o to, aby se hlasovalo ještě tento týden. Proto prosadili, aby příspěvek každého řečníka byl omezen na pět minut, což ale vyvolalo rozhořčené protesty republikánů, kteří poukazují na to, že je tak znemožněna skutečná podrobná debata o detailech problému. Očekává se, že rezoluce bude schválena, protože demokraté mají ve sněmovně poměrně pohodlnou většinu. Navíc vůdce demokratické většiny Steny Hoyer oznámil, že má informace, podle nichž rezoluci hodlá podpořit i zhruba dvacítka republikánských poslanců, zatímco s podporou váhá jen jeden demokrat.
Po 47 měsících války a více než 3100 obětech mezi americkými vojáky podporuje dnes Bushův postup v Iráku jen 32 procent Američanů, což je dosud nejnižší podpora od počátku invaze.
Foto: Karel Šanda
