Jsou jich tisíce, mezi nimi i ženy a děti. Jejich martyrium v džungli trvá často dlouhé roky. Nynější vojenská a diplomatická krize mezi Ekvádorem, Venezuelou a Kolumbií hrozí zmařit jejich naději na návrat domů. Jen kolumbijští teroristé z organizace FARC mají ve své moci až 720 lidí.
O uplynulém víkendu kolumbijská armáda překvapivě udeřila na základnu marxistických rebelů z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) na území sousedního Ekvádoru. Vojáci zneškodnili zástupce velitele celé organizace Raúla Reyese a dalších šestnáct povstalců.
Situace nabrala rychlý spád, když v reakci na zásah kolumbijských ozbrojených sil rozkázali levicoví prezidenti Venezuely a Ekvádoru svým armádám, aby napochodovaly na hranice.
Nasazení vojska je noční můrou zajatců v rukou gerily. Ozbrojenci mají totiž rozkaz všechny zajatce postřílet, když se uniformy dostanou příliš blízko. Od minulého roku již popravili jedenáct kolumbijských poslanců, které zadržovali. Je také možné, že zemřeli v křížové palbě mezi frontami. V každém případě jsou mrtví.
Bez naděje na záchranu
Příbuzní rukojmích dlouhodobě považují výměnu zajatců za jediné možné východisko. FARC požaduje za čtyřicet politiků a vojáků propustit ze státních vězení pět set svých bojovníků. V povstaleckých táborech skrytých v džungli však podle různých zdrojů zůstává 700 až dva tisíce civilistů a úředníků.
K prominentním zajatcům patří Ingrid Betancourt. Bývalá kandidátka na prezidentské křeslo má i francouzské občanství a k jejímu propuštění vyzval teroristy také francouzský prezident Nicolas Sarkozy. V zajetí je již šestým rokem a podle očitých svědků je těžce nemocná.
Šest let trpěl v táborech FARC například bývalý poslanec Orlando Beltran. „Jsou tam i vojáci, které odvlekli před deseti lety. Vzdali se každé naděje na záchranu a cítí se opuštěni svými spolubojovníky i státem," řekl německému deníku Welt Beltran.
Za současné vojenské situace na hranicích se však nemůže uskutečnit žádná výměna zajatců, ani pokus o jejich osvobození. Lidské trosky na pokraji šílenství se v deštném pralese záchrany v dohledné době zřejmě nedočkají.
Pro mnohé zadržované v džungli zhasly posledním vývojem naděje, které v nich vzbudily sporné akce Cháveze, jenž se v uplynulých týdnech zasadil o osvobození sedmi unesených.
Teroristy z FARC živí hlavně obchod s kokainem a peníze z výkupného. Deset až osmnáct tisíc bojovníků nejstarší gerily na jihoamerickém kontinentu bojuje proti pravicové vládě v Kolumbii. Bogota, za kterou stojí Spojené státy, podezřívá levicové vlády Ekvádoru a Venezuely, že skrytě revolucionáře podporují. Prezidenti obou zemí Chávez i Correa veškerá obvinění popírají.
Foto: AP
