Republikánský uchazeč o úřad amerického prezidenta John McCain si vybral jako kandidátku na funkci viceprezidenta čtyřiačtyřicetiletou aljašskou guvernérku Sarah Palinovou.
Když Barack Obama nominoval na svého viceprezidenta Joe Bidena, většina amerických médií se shodovala na jednom: je to skvělý tah. John McCain však ukázal, že s ním černošský kandidát demokratické strany rozhodně musí počítat. Na Aljašce našel svou dvojku. Sarah Palinovou, která může Obamovi odloudit mnohé voliče.
"(Palinová) je přesně tím, koho tato země potřebuje, aby mi pomohl postavit starou, stále stejnou politiku Washingtonu na hlavu," řekl před davem jásajících fanoušků McCain. Palinová, která na úvod svého projevu představila celou svou rodinu včetně dětí, na oplátku připomněla McCainovu udatnost ve vietnamské válce a uvedla, že "je jen jeden kandidát, který opravdu bojoval za Ameriku - jeho jméno je John McCain".
Čtyřiačtyřicetiletá Palinová je na Aljašce politickou průkopnicí. Před dvěma lety ji obyvatelé zvolili jako vůbec první guvernérku svého státu. Zároveň je i nejmladším člověkem, který seděl v guvernérském křesle devětačtyřicátého státu USA.
McCain informoval o své potenciální viceprezidentce pouhý den poté, co jeho demokratický rival Barack Obama na závěr stranického sjezdu v coloradském Denveru slavnostně přijal před více než osmdesáti tisíci fanoušky nominaci Demokratické strany do listopadových voleb hlavy státu.
Podle analytiků se McCain, jenž dnes slaví 72. narozeniny, svým překvapivým výběrem málo známé kandidátky na úřad viceprezidenta snaží vyvrátit tvrzení demokratického tábora, podle něhož nemá co nového nabídnout americkým voličům. "Její (Palinové) zkušenost narušit status quo je přesně to, co dnes Washington potřebuje," uvádí se v dnes vydaném prohlášení McCainovy kampaně, která o McCainově volbě nejdříve informovala v tiskovém prohlášení.
Výběrem Palinové, která je o tři roky mladší než demokratický kandidát na prezidenta, sedmačtyřicetiletý Barack Obama, chce prý McCain vzít vítr z plachet kritikům, kteří jej považují za příliš starého uchazeče o Bílý dům. Podle odborníků může McCain případně přebrat demokratům i voliče, především ženy, zklamané tím, že Obama si za svého kandidáta na viceprezidenta vybral Joe Bidena, a nikoliv senátorku Hillary Clintonovou.
McCainova volba překvapila i některé představitele Republikánské strany. Mezi favority, jež americká média dlouho považovala za horké tipy na McCainova zástupce, byli například političtí matadoři jako bývalý guvernér státu Massachusetts Mitt Romney nebo senátor Joe Lieberman z Connecticutu. Americká média navíc přiznávají, že Palinová je tak neznámou političkou, že ani přesně nevědí, jak vyslovovat její příjmení.
Palinová je teprve druhou ženou v historii USA, která může být nominována na úřad viceprezidentky. Před ní se to povedlo pouze Geraldině Ferrarové, kterou si v roce 1984 vybral jako svou zástupkyni demokratický uchazeč o Bílý dům Walter Mondale. Ten ovšem v souboji o Bílý dům prohrál s Ronaldem Reaganem.
Do vysoké politiky se dostala jako politický outsider, ale udržela si dobrou reputaci ještě z působení v komunální politice. Byla starostkou a členkou zastupitelstva malého města Wasilla. V letech 2003 a 2004 předsedala státnímu Výboru pro zásoby ropy a plynu, který reguluje pohyb s těmito strategickými surovinami.
Konzervativní Palinová ve volbách před dvěma lety porazila dva ostřílené politiky. Tehdejšího guvernéra za republikánskou stranu Franka Murkowskiho a bývalého demokratického guvernéra Tonyho Knowlese.
Pohledná politička, která v mládí vyhrávala soutěže krásy, je o tři roky mladší než McCainův demokratický soupeř Barack Obama. McCainovi je 72 let. Podobně jako on se Palinová považuje za rebelku v rámci Republikánské strany.
Palinová, matka pěti dětí, vystudovala žurnalistiku a je podobně jako senátor McCain proti umělému přerušení těhotenství nebo proti sňatkům osob stejného pohlaví. Zároveň však přiznává, že má mnoho přátel mezi homosexuály. Podobně jako mnoho jejích kolegů z řad republikánů chce využívat energetické zdroje USA, zároveň však usiluje o zřízení speciální komise, jež by posoudila dopady těžby ropy na životní prostředí na Aljašce.
Foto: AP
