Mexická drogová válka: na mušce gangů drobní dealeři

Mexický drogový dealer Héctor Rodríguez Estrada měl pocit, že je další na řadě. Jeho šéf byl ubit k smrti. Našli ho na opuštěném stavebním pozemku bez zubů a bez prstů. Jeden z Rodríguezových podřízených byl potom nalezen na fotbalovém hřišti, uťatou hlavu měl položenou vedle těla. Třicetiletý Rodríguez vždycky věděl, že ho jeho nepřátelé mohou zabít třeba ve spánku.

Toto pomyšlení však dlouholetého narkomana, který prodával metamfetamin v okolí východní Tijuany, v poslední době znervózňovalo více než obvykle.

"Choval se, jako by věděl, že se něco stane," řekla jeho matka María Estradová. Měl pro to dobrý důvod. Mexické drogové kartely, které již dlouho kontrolují lukrativní obchodní cestu do USA, v současnosti stále více svádějí bitvy o rozrůstající se mexickou klientelu, trh, existující necelé desetiletí.

ČTĚTE TAKÉ: Města na mexicko-americké hranici rozdělilo násilí
                        Clintonová: Drogové války v Mexiku jsou i naše vina
                        Mexické oblasti u hranic s USA připomínají válčiště

Místní konzumenti drog jsou velkým a rychle rostoucím zdrojem okamžitého výdělku. Boje o místní drogová odbytiště jsou pak příčinou toho, že se pouliční dealeři, jako byl Rodríguez, stávají častým terčem úkladných vražd. Obyčejní prodavači jsou pro konkurenci jednoduchou kořistí, protože pracují na ulici bez ochranky nebo obrněných aut.

Drogoví dealeři tvoří velkou část z 10 800 lidí, kteří v Mexiku zemřeli násilnou smrtí od roku 2006, kdy mexický prezident Felipe Calderón zahájil tažení proti drogovým kartelům. V pohraničním městě Tijuana, jež je střediskem mexického obchodování s narkotiky, tvoří oběti bojů mezi gangy nejméně 90 procent všech zavražděných.

„Byl mé nejmilejší dítě"

Rodríguez byl třetí ze čtyř dětí z chudé rodiny v Tijuaně. Na ulici, kde vyrostl a dostal se k drogám, byl kvůli svým kudrnatým zrzavým vlasům známý pod přezdívkou "Rus" nebo "Pihoun". Marihuanu začal kouřit ve 12 letech a na heroin přešel o tři roky později. Za drobné krádeže se dostal několikrát do vězení.

Byl nejmilejším synem své matky. Pomáhal jí platit účty za elektřinu a nosil jí květiny na Den matek. Byl dítětem, které chtělo, aby se věci změnily. "Budu tvrdě pracovat, aby ses nemusela protloukat a měla jsi vše, co potřebuješ," sliboval své matce. "Byl jediný, kdo mi pomáhal," vzpomíná Estradová.

Ovšem získat živobytí znamená pro někoho, jako byl Rodríguez, prodávat drogy. "Kdybys žil u moře, lovil bys ryby. Žiješ tady, prodáváš drogy," shrnuje jeho bratr Samuel Rodríguez.

Nikdo neví, jaká část z několika miliard dolarů, které ročně mexické drogové gangy vydělají, pochází z kapes mexických narkomanů. Odborníci se shodují, že po zásazích proti výrobě a produkci metamfetaminu v USA během 90. let se laboratoře pro výrobu této drogy rozšířily do Mexika, kde drogové gangy našly přirozené odbytiště. Nutnost soustředit se více na tuzemský prodej přinesly pak pro mexické kartely teroristické útoky z 11. září 2001, kdy se zvýšila ochrana amerických hranic.

Dealerův život na vysoké noze

Podle předběžných výsledků vládního průzkumu z minulého roku je v Mexiku 460 tisíc drogově závislých, což je více než padesátiprocentní nárůst oproti roku 2002.

"Řadoví prodejci drog vydělávají kolem 20 dolarů denně (cca 371 Kč) za 100 dávek drogy," řekl Julian Leyzaola, tajemník pro veřejnou bezpečnost v Tijuaně.

"Oproti dennímu výdělku zedníků, který činí pouze pět dolarů, je to ještě pěkný plat. Dělníci v továrně si vydělají 60 dolarů za týden," vypočítává duchovní Raymundo Reyna, jehož římskokatolický kostel stojí v oblasti, kde řádí vraždící drogové gangy. Dealeři se prohánějí v autech s naplno puštěnou muzikou a dávají na odiv své nové oblečení a kovbojské boty. "Je to pro ně symbol toho, že teď mají peníze," vysvětluje Reyna.

Rodríguez žil oproti tomu skromně, nechodil do restaurací ani zábavních klubů. Občas dal několik pesos své rodině. Než si pořídil Ford Taurus, jezdil dlouho ve starém pickupu.

Na začátku roku 2008, když se Rodríguez vrátil ze svého posledního pobytu ve vězení, se rozštěpila jedna z dosavadních největších drogových skupin, rodinný drogový kartel Arellanových Félixových. Vznikly dvě konkurenční frakce, jedna pod vedením Fernanda Sancheze Arellana z rodiny Arellanových Félixových, druhou založil Teodoro García Simental. V bojích mezi nimi přišlo o život mnoho lidí, předpokládá se, že je to většina z 443 zavražděných za poslední tři měsíce minulého roku. Těla mrtvých jsou většinou opatřena vzkazem pro konkurenční gang: "Tady máte své lidi, odkliďte si je."

Postřílej dealery, ochromíš kartel

"Jsou ekonomickou základnou," říká o drobných prodejcích drog Leyzaola. "Když chcete zbořit dům, zničte přízemí a celá budova se sesune."

Rodina pozorovala, že se Rodríguez stává hodně paranoidní, často se ohlížel, zda ho někdo nesleduje. Když se v prosinci objevil jeden z jeho kolegů mrtvý na fotbalovém hřišti, mluvil o tom, že s prodejem skončí. Jeho přítelkyně čekala první dítě a on se velice těšil.

Desátý lednový den ho však rodina našla tak, jak předpovídal. Byl zastřelen ve spánku v ložnici, společně se svou těhotnou přítelkyní. Jejich krev byla všude. Auto i peněženka zmizely.

Bratrovu živnost zdědil Samuel Rodríguez, který je ženatý a má pět dětí.

Rodríguezův hrob je jen několik kroků od 100 bezejmenných rovů. Mnoho z nich patří obětem současného drogového násilí. Některé jsou ozdobeny jednoduchými dřevěnými kříži a květinami v plastových lahvích.

Rodríguezova rodina doufá, že časem koupí náhrobní kámen, ale zatím si ho nemůže dovolit. Rodríguez je tak pohřben pod tyrkysovým dřevěným křížem a ručně napsaným epitafem: "Nikdy na tebe nezapomeneme, Pihoune."

Foto: ČTK/AP, Reuters, ministerstvo vnitra USA