Americká vláda musí vyplatit bývalému vojenskému odborníkovi na biologické zbraně 4,6 milionu dolarů (asi 71 milionů korun) jako odškodné za to, že byl neprávem spojován s antraxovými dopisy, které v roce 2001 zabily pět lidí. Vyplývá to z mimosoudní dohody, kterou americké ministerstvo spravedlnosti urovnalo pětiletý soudní spor dotýkající se i práva novinářů na ochranu anonymního zdroje informací.
Doktor Steven Hatfill, který pracoval koncem 90. let ve vojenské laboratoři v Marylandu, se dostal do středu pozornosti amerických médií poté, co televize v létě 2002 odvysílaly záběry, jak agenti FBI v ochranných oděvech prohledávají jeho byt. Tehdejší ministr spravedlnosti John Ashcroft později Hatfilla v souvislosti s antraxovými útoky veřejně označil za "zájmovou osobu". V rozjitřené atmosféře po teroristických útocích z 11. září 2001 byl v tisku prezentován téměř jako člověk podezřelý z bioteroristického útoku.
Hatfill zažaloval v roce 2003 agenty FBI a úředníky ministerstva spravedlnosti pověřené vyšetřováním případu z úniku informací do médií, které zničily jeho kariéru i osobní život. Jakoukoli účast na zločinech od počátku odmítal a nikdy mu také nebyla prokázána. Nicméně v důsledku iniciativy vládních úřadů přišel o zaměstnání, protože se nesměl účastnit výzkumu financovaného ze státních peněz.
Ani po sedmi letech vyšetřování antraxových útoků, které kromě pěti úmrtí způsobily i 17 lidem onemocnění snětí slezinnou, nebyl pachatel nebo pachatelé dopadeni.
Ministerstvo spravedlnosti prohlásilo, že v Hatfillově kauze nepřijímá žádnou odpovědnost, ale že mimosoudní dohoda "je v nejlepším zájmu USA". V jejím rámci vědec obdrží 2,8 milionu dolarů v hotovosti a dalších 1,8 milionu ve 20 ročních splátkách, které mu díky úrokům vynesou 150.000 dolarů roční renty.
Demokratický kongresman Rush Holt ze státu New Jersey, odkud měly být údajně dopisy s jedem odesílané, obvinil FBI z "velmi špatné práce při získávání důkazů". Úřad se podle něho "nevhodně a příliš dlouho zaměřil na jednu podezřelou osobu a vyvinul chybnou teorii případu, která vedla k této velmi drahé slepé uličce," prohlásil.
Hatfill zažaloval rovněž deník The New York Times, který o něm spekuloval jako o možném antraxovém útočníkovi. Soud žalobu loni odmítl, ale vědec se proti rozsudku odvolal. Další žaloby proti časopisům Vanity Fair a Reader's Digest byly loni urovnány mimosoudně, podmínky dohod ale žádná ze stran nezveřejnila.
Zdroj úniku informací z FBI se Hatfill snažil zjistit předvoláním řady washingtonských novinářů. Federální úředníci podle něho tím, že o něm poskytli informace médiím, porušili zákony na ochranu soukromí.
Bývalá reportérka deníku USA Today Toni Locyová, která odmítla takovou informaci před soudem sdělit, čelí za pohrdání soudem pokutě 5000 dolarů (77.500 korun) denně. Nyní čeká na verdikt vyšší instance, k níž se odvolala.
Skutečnost, že vláda přistoupila na mimosoudní vyrovnání, ji může před případným trestem uchránit, protože Hatfillovi právníci už na její výpovědi zřejmě nebudou trvat. "Uchránila jsem svůj zdroj, a to je důležité," prohlásila Locyová.
Foto: AP a United States Postal Service
