Stane se Bolívie dvorním dodavatelem vína do Vatikánu? Tamní prezident Evo Morales totiž doporučil budoucímu papeži, aby vyzkoušel kokové víno. Známý bojovník za mezinárodní legalizaci této plodiny tak učinil během konference OSN o drogách ve Vídni. Prohlásil přitom, že ve Vatikánu bylo v minulosti kokové víno oceňovaným nápojem.
Nový papež by mohl do Vatikánu přinést nové pořádky. A oblíbit si rostlinu typickou pro země plné oddaných katolíků. Takto patrně uvažoval Morales, který byl v mládí rolník a pěstoval koku. Budoucí hlavě katolické církve vzkázal, že v Bolívii je koka zcela běžnou součástí nápojů a pokrmů.
"S kokou máme maté, víno, zubní pastu, spoustu výrobků. Dokonce ji přidáváme i do svatebních dortů. To je teď velmi módní," prohlásil Morales.
Bolivijský prezident připomněl dávný úspěch jednoho z producentů kokového vína. Francouzký chemik a experimentátor Angelo Mariani získal za víno s příměsí koky v 19. století ocenění od papeže Lva XIII. "Opravdu doufám, že nový papež, který bude znám brzy, bude také užívat víno jako Mariani," řekl Morales.
OSN zařadila koku na seznam ilegálních drog v roce 1961. Sama o sobě není návyková, nebezpečná je až konzumace kokainu, na nějž se část produkce koky používá. Na výrobu jednoho gramu kokainu je potřeba až půl kila kokových listů. Bolívie je po Peru a Kolumbii třetím největším světovým producentem této drogy. Bolivijci však koku používají kvůli jejím pozitivním účinkům na zdraví i proto, že pomáhá překonat obtíže spojené s velkou nadmořskou výškou.
Mezi nejstarší způsoby užití patří žvýkání kokových listů s páleným vápnem nebo rostlinným popelem. Coqueros, indiáni žvýkající koku, nosili listy ve vlněných nebo kožených vacích a vápno v malých tykvích. V současné době žvýká koku asi 15 milionů lidí, převážně jde o latinskoamerické domorodce, kteří koku nepoužívají jako drogu, nýbrž jako potravu.
Ve Vatikánu dnes začíná přísně uzavřené volební shromáždění kardinálů, které vybere nového papeže. K takzvanému konkláve se odpoledne v Sixtinské kapli slavnostně sejde 115 kardinálů mladších 80 let. Všeobecně se neočekává, že by už dnes zvolili nástupce Benedikta XVI., jenž odstoupil na konci února.
Hlava římskokatolické církve musí být zvolena dvoutřetinovou většinou účastníků konkláve. Vatikánský mluvčí Federico Lombardi v pondělí odhadoval, že jméno nového nejvyššího pontifika by mohlo být známo do čtyř dnů od zahájení volby, jež nemá žádného jasného favorita.
Dnešní pravděpodobné první kolo volby by mělo otestovat, které kardinály lze považovat za papabili, tedy ty, kteří mají šanci se stát papežem. Veřejnost se však o průběhu konkláve nic nedozví, protože volitelé jsou vázáni přísnou mlčenlivostí.
Jen kouř z improvizovaného komína nad Sixtinskou kaplí bude signalizovat výsledky hlasování: černý bude znamenat, že kardinálové se zatím nedohodli, zatímco bílý oznámí, že církev opět má papeže.
Ještě před zahájením konkláve se dopoledne kardinálové sejdou ve Svatopetrském chrámu ke mši.
