Jméno toho muže z Blízkého východu je přísně střeženým tajemstvím. Ani nikdo z jeho rodiny s výjimkou manželky neví, že pracuje na americké vojenské základně Guantánamo, kde je v rámci boje proti terorismu vězněno na čtyřista lidí, uvedla v úterý agentura AP.
Zaměstnanci věznice ho znají jen jako "Zaka", vězňové mu říkají "Zakí". Na americké vojenské základně na Kubě je kulturním poradcem, tedy civilním zaměstnancem, který se setkává s vězni a který pomáhá jejich americkým věznitelům chápat muslimské způsoby.
Zak říká, že pomohl doplnit určitými knihami vězeňskou knihovnu, zlepšit stravu vězňů a občas i tlumočil vojenskému velení věznice starosti vězňů. Ale není jejich advokátem a mnozí z nich ho nemají moc rádi. Zak říká, že ho vězňové označují za zrádce a božího nepřítele a dávají mu najevo, že by ho zabili, kdyby mohli. Z tohoto důvodu je držena v tajnosti i země, z níž Zak pochází.
"Musím využívat své zkušenosti a zdravý rozum. Nechci se dostat do situace, která by ohrozila můj život," uvedl devětačtyřicetiletý letý poradce ve vzácném rozhovoru, který poskytl AP v konferenční místnosti, jež je mimo vlastní území internačního tábora, obehnaného ostnatým drátem.
Zak v této souvislosti vzpomíná na nedávnou noc, kdy už byl ve své ubytovně, ale byla mu tlumočena žádost čtyř vězňů, že se s ním chtějí okamžitě setkat ve věznici. Zak, který je jediným muslimským poradcem pro kulturní otázky na Guantánamu, se vrátil do práce, ale nakonec se rozhodl, že se s vězni nesetká. Podezíral je, že se ho pokusí napadnout, nejspíše "koktejlem" z lidských výměšků.
"Někdy jsem schopen prohlédnout jejich hry," pokyvuje prošedivělou hlavou hubený muž, jako by mluvil o neposedných dětech. Zak pracuje pro soukromou firmu, kterou si armáda najala. O sobě se vyjadřuje jen mlhavě, uvádí pouze, že je inženýr a studoval v Evropě i v USA. S manželkou vlastnili kdesi ve Spojených státech obchod s domácími potřebami, ale zavřeli ho, protože po teroristických útocích z jedenáctého září 2001 je zákazníci uráželi. Pak se Zak stal překladatelem pro Američany v Iráku a od roku 2005 je na základně Guantánamo.
"Přeji si lepší budoucnost pro své i vaše děti a zastavení extremismu a terorismu na Blízkém východě," říká Zak, který sám sebe považuje za vychovatele. Objasňuje strážcům, lékařům a všem dalším, kteří mají přístup k vězňům, citlivé aspekty islámského náboženství a kultury. Je to důležitá práce, což dokazují události z roku 2005, kdy se na veřejnost dostaly zprávy o tom, že strážci znesvěcovali Korán. Tehdy to vyvolalo bouřlivé protesty v Afghánistánu a Pákistánu. I dnes si ještě vězňové stěžují, že je strážci ruší při modlitbách, což ale velení tábora i Zak popírají.
"Pokud je tady někdo mučen, pak jsou to strážci, zaměstnanci věznice a lékařský personál, kterým vězni po celý den nadávají a plivou na ně," uvádí Zak, který se setkává nejméně jednou týdně s velitelem základny admirálem Harrym Harrisem. Znovu popírá, že by byl advokátem vězňů, ale uvádí, že zprostředkovává jejich stížnosti, pokud je považuje za oprávněné. Odmítá ale uvést příklady a odvolává se při tom na zákaz diskutovat o čemkoli specifickém, co se týká věznice.
Podle Harrise je Zak pro armádu užitečný. "Pomáhá nám lépe porozumět vězňům, jejich motivacím i jejich potenciálním úmyslům."
Zak přiznává, že ho většina vězňů nenávidí, ale uvádí, že u některých se mu podařilo získat si jejich důvěru. A několik málo z nich mu prý dokonce řeklo, že litují toho, že se dali naverbovat do ozbrojených skupin.
Chálid Udáh, jehož syn je na Guantánamu zadržován a který vede organizaci rodinných příslušníků vězňů, říká, že internovaní se pokoušejí využívat poradce jako svého vyslance poté, co se vedoucí činitelé tábora přestali s vězni v roce 2005 osobně stýkat.
Vězňové spekulují o tom, že Zak je Libanonec nebo Egypťan. Soudí tak podle jeho přízvuku a některých slangových výrazů. Poradce se s nimi nemodlí, vězňové si vybrali ze svého středu vlastní náboženské vůdce. Nezastává ani funkci jakéhosi muslimského kaplana; ten by se ale věnoval vojenským a civilním zaměstnancům základny, nikoli vězňům.
Muslimský kaplan na základně dříve byl. Jmenuje se James Yee a je k činnosti kulturního poradce skeptický. Podle něj je to jen figura, která má pomoci armádě vylepšit obraz vězeňského tábora, který vyvolává v celém světě protesty. Yee byl propuštěn v roce 2003 pro podezření ze špionáže a strávil šestasedmdesát dnů v izolaci, než byl v březnu 2004 všech obvinění zproštěn.
Rada pro americko-islámské vztahy však prohlašuje, že kulturní poradce na Guantánamu je cenný. "Vítáme všechno, co pomáhá snižovat napětí a zajišťovat humánní zacházení," říká mluvčí této organizace Ibrahim Hooper.
Autor: ČTK
Foto: Petra Mášová
