Zdroj WikiLeaks
Napojení vězněného vojína na Assange se nedaří prokázat
26.01.2011 07:30
Americkým vyšetřovatelům se nedaří prokázat žádné přímé spojení mezi Julianem Assangem, šéfem serveru plného úniků z americké armády i diplomacie, a vojínem Bradleym Manningem, který je ve vězení právě kvůli vynášení důvěrných informací z armádní databáze.
Představitelé americké armády potvrdili televizi NBC News, že vyšetřovatelé nemají o Manningově vině ve věci stahování tajných materiálů do vlastního počítače pochyby, stejně tak mají jistotu, že je pak předával neautorizované osobě. Nemají však žádné důkazy, že by soubory předával přímo Assangeovi či že by s ním byl v jakémkoli přímém kontaktu.
Australan Assange je zatím stále v Anglii v domácím vězení na žádost Švédska, které vyšetřuje dvě obvinění ze sexuálních deliktů a žádá jeho vydání. Soud má začít v únoru.
Americký ministr spravedlnosti Eric Holder a jeho resort zatím zvažují, jestli lze žádat o vydání Assange na základě zákona o špionáži - ale k tomu by právě bylo nutné prokázat napojení na Manninga.
Ještě před zveřejněním depeší z amerických ambasád žádalo ministerstvo zahraničí Assange, ať je nepublikuje a smaže ze svých databází. Ne že by americká vláda doufala, že ji Assange poslechne, ale připravila si tím základ pro případnou žalobu na základě špionážního zákona.
Assange však zcela vylučuje, že by byl s Manningem v kontaktu, WikiLeaks si podle něho zakládá na anonymitě informátorů: "Nikdy jsem o jménu Bradley Manning neslyšel, než se objevilo v médiích," prohlásil zakladatel serveru.
Třiadvacetiletého Manninga zatkli v červnu 2010 během jeho služby v Iráku poté, co ho udal známý hacker Adrian Lamo, kterému vojín inkriminované dokumenty s důvěrou poslal. „Neudělal bych to, kdyby nebyly v nebezpečí životy," řekl serveru Wired Lamo, jemuž se podobně svěřují hackeři se svými aktivitami. „Byl ve válečné zóně a v podstatě se snažil vyluxovat co možná nejvíc tajných informací a jen tak je vypustit do světa." Sám Lamo se přitom často pohyboval za hranicí legality, finančně také podporoval právě WikiLeaks.
Mučení, nebo ochrana?
Kritiku z mnoha stran vyvolávají podmínky Manningovy vazby. Za mřížemi je od léta 2010, v současnosti se nachází ve věznici námořnictva Quantico ve Virginii, a jelikož by jeho případný únik znamenal vysoké riziko pro americkou bezpečnost, je pod nejostřejším dohledem. Jeho přidělený obhájce David Coombs podal stížnost na podmínky ve vazbě, další mluví dokonce o mučení.
To vojenští představitelé vylučují, potvrdili ovšem procedurální pochybení. Velitel věznice James Averhart zavedl Manningovi přísný režim prevence proti sebevraždě, ačkoli k tomu je potřeba příkaz lékařů. Dva dny tak Manning strávil v cele takřka bez oblečení a hlavně bez brýlí, totiž čehokoli, čím by se mohl zranit. Každých pět minut ve dne ho kontrolovala ostraha, v noci ho budila, jakmile mu hlavu zakryla deka.
I za normálního režimu je jeho vazba stejně tak přísná jako pro všechny ostatní vězně s maximální ostrahou v Quanticu. Třiadvacet hodin tráví ve své cele, z toho hodinu smí koukat na televizi. Na hodinu denně smí do posilovny a do sprchy, o víkendu má povolené návštěvy. Většinu času tak sedí v tureckém sedu a čte, na seznamu četby jsou například váleční teoretici Carl von Clausewitz a Sun-c' (Sun Tze), ale také memoáry George Bushe Decisions Points či filozofické spisy Immanuela Kanta.
„Velení jeho režim zakládá pouze na povaze jeho obvinění a na nesouvisejícím incidentu, kdy si člen personálu vzal život," řekl Coombs serveru Daily Beast. Manning je podle něj i podle psychologa zdravý a přísný preventivní dohled prý není vůbec na místě.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.