Ve virginském Charlottesville v sobotu pokračovaly nepokoje kvůli akcím bělošských extremistů. Po jejich střetech s odpůrci v pátek večer vypukly další potyčky v sobotu dopoledne. Úřady sobotní shromáždění nejprve povolily, ale pak zakázaly. Soud rozhodnutí radnice ale zrušil. Do ještě shromážděného davu ve městě najelo vozidlo - jeden člověk přišel o život, několik dalších utrpělo zranění. Demokratický guvernér Terry McAuliffe vyhlásil kvůli násilnostem mimořádný stav a incidenty na twitteru odsoudil i prezident Donald Trump.
Stovky bělošských extremistů s hořícími pochodněmi se nejprve v noci na sobotu střetly v univerzitním areálu Charlottesvillu kvůli sporu o vlajku s konfederačním křížem, kterou kritici označují za symbol rasismu a otrokářství. Bitku rozehnala policie slzným plynem.
Několik tisíc stoupenců nadvlády bílé rasy se pak sešly dopoledne znovu na shromáždění nazvaném Sjednoťte pravici. Na akci, která měla být protestem proti odstranění sochy konfederačního generála Roberta Leeho z místního parku, opět dorazili jejich odpůrci. Obě skupiny na sebe křičely, házely lahve s vodou a stříkaly z pepřových sprejů. Opět došlo i na rvačky.
Pořádkové síly proto proti davu asi 6000 lidí nakonec vyrazily s cílem vyklidit park. Mezitím do davu z jiné strany najelo auto a zranilo asi desítku lidí. Zatím není jasné, kdo za incidentem stojí.
Trump na twitteru vyzval k jednotě a odsoudil "nesmyslný projev nenávisti, bigotství a násilí" zúčastněných stran.
V řadě jižní států USA dodnes neutichla diskuse o oprávněnosti vyvěšování praporu z dob americké občanské války v letech 1861-1865. Stoupenci tento prapor považují za historický odkaz, kritici za symbol rasistické a otrokářské minulosti amerického Jihu. Vlna odstraňování konfederačních symbolů začala v USA po předloňském rasovém útoku v Charlestonu v Jižní Karolíně, kde střelec zabil devět černochů.
