Ve Washingtonu roste nervozita. Před dvěma týdny vyslal Bílý dům na Portoriko experty, kteří mají tamní vládě radit, jak se vyhrabat z těžké hospodářské krize. Ze všech amerických federálních států a přidružených území je na tom Portoriko ekonomicky nejhůře a letošek může být klíčový. V létě ostrovu hrozí platební neschopnost.
Pro četné zahraniční firmy je Portoriko, známé v cizině hlavně svou kávou a rumem, rájem. Mnoho ze čtyř milionů Portorikánců tak svou domovinu ale nevnímá. Od roku 2006 je ostrov, jenž je přidruženým státem USA, v recesi, která ho stála 14 procent hospodářského výkonu.
V letech 2005 až 2011 se hlavně z těchto důvodů snížil počet obyvatel zhruba o tři procenta. Téměř 15 procent Portorikánců je bez práce, což je přibližně dvakrát více, než je průměr zbytku Spojených států, píše ve své analýze list Neue Zürcher Zeitug (NZZ).
Obyvatelé karibského ostrova jsou sice američtí občané (nemůžou jako jediní volit prezidenta USA), neplatí ovšem do Washingtonu daně z příjmu. To je asi hlavní důvod, proč odmítli nabídky Bílého domu stát se 51. státem USA. Výsledkem je, že státní zadlužení Portorika je 19 tisíc dolarů na osobu. Ročně si přitom ostrovan může vydělat průměrně jen o něco více než 16 tisíc dolarů.
K 70 miliardám dolarů státního zadlužení je nutno ještě připočíst 37 miliard nekrytých penzijních fondů pro státní zaměstnance. Tyto okolnosti velmi připomínají poměry v Řecku.
Portorické hospodářství je už delší dobu z rovnováhy. Indicií pro to je, že na pracovním trhu je aktivních pouhých pouze 41 procent dospělého obyvatelstva. Na pevnině je to 63 procent. A 11,4 procenta osob v produktivním věku pobírá invalidní důchod, v USA je to 7,4 procenta.
Co je špatně? Důležitou příčinou je výše minimální mzdy, tvrdí NZZ. Na národní úrovni činí 7,25 amerických dolarů měsíčně. Kdo pobírá minimální mzdu a pracuje na plný úvazek, vydělá si ročně 15 tisíc dolarů.
To je zhruba roční příjem na hlavu na ostrově. Minimální mzda má horší dopady než na pevnině a brání vkročit do pracovního života hlavně mladým lidem.
K tomu přistupuje velkorysý sociální systém mocně dotovaný Washingtonem. Proč by měli mít mladí chuť začít pracovat, když si většinou vydělají jen o maličko více, než kolik získají z různých druhů podpor?
Daňové úlevy přitom na Portoriko lákají, či spíše lákaly mnoho zahraničních firem, hlavně amerických. Ale i z Evropy, je jí tam zastoupena více než polovina. Místní hospodářský svaz Pridco prodával dlouho ostrov reklamním sloganem, podle kterého je Portoriko "odrazovým můstkem k ziskům".
Ostrov má na jedné straně jako měnu dolar, je součástí amerického celního území a platí na něm americké právo. Na straně druhé má vlastní daňový systém, téměř tam neexistují odbory, je tam dost kvalifikovaných dělníků i vysokoškolských kádrů. Současně jsou tam nízké mzdy a drtivá většina profitu odtéká do zahraničí.
Těchto skvělých podmínek využívaly hlavně farmaceutické firmy, které oklikou přes Portoriko repatriovaly zisky z patentů téměř bez daní do Spojených států. Ještě před deseti lety se 16 z 20 nejvíce prodávaných léků v USA vyrábělo na Portoriku.
Farmaceuti byli na ostrově největšími zaměstnavateli. To se však začalo měnit od roku 2006, kdy na spolkové úrovni odpadly daňové pobídky.
Za pouhé čtyři roky zmizelo ve farmaceutickém průmyslu 29 procent pracovních míst. Slušné rezervy rozvoje jsou naopak v turistickém sektoru, který se podle Standard & Poor's podílí na domácím HDP pouhými dvěma procenty.
Problémy portorického hospodářství se s oblibou zametávají pod koberec. Příkladem je zásobování elektřinou, které kontroluje státní monopolista. Namísto nápravy nedobrého stavu získávají nové firmy daňové kredity, které mají vyrovnat nevýhodné náklady. To připomíná byzantský daňový systém s nejrůznějšími výsadami pro toho a onoho. Prostě takové americké Řecko.
Dynamiku hospodářství rovněž stahuje ke dnu fakt, že ze všech zaměstnaných pracuje 27 procent ve státním sektoru. Téměř každý čtvrtý dolar pochází z dotací z Washingtonu.
Portoričané jsou tak neustále přisáti k matčinu americkému prsu. Kojná je ale stále neklidnější.
Portoriko je ve zvláštní situaci. Letos v létě mu hrozí insolvence, ale jako přívěsek USA nemůže svou platební neschopnost samo vyhlásit.
Spojené státy, které mají samy obrovské problémy se svým dluhovým stropem - už brzy budou opět velmi aktuální -, žádné miliardy pro Portoriko vyčarovat nemůžou. Co ale musejí, je tak jako tak převzít portorické dluhy.
