Obama boduje, Clintonová je v úzkých

Hillary Clintonová se dostává stále více do defenzivy. Afroameričan Barack Obama si na svůj účet připsal již deváté vítězství v řadě. V úterních demokratických primárkách dobyl s 58 procenty a náskokem 17 bodů Wisconsin. Odhady mu připisují i vítězství ve stranických shromážděních na jeho rodné Havaji.

Mezi republikány s 54 procenty ve Wisconsinu opět zabodoval favorizovaný John McCain. Svůj výrazný náskok před druhým kandidátem Mikem Huckabeem ještě dále posílil, když si připsal vítězství rovněž ve státě Washington, kde demokraté již hlasovali.

"Obamománie"

V amerických primárkách jde především o delegáty. Kdo jich získá více, má větší naději uspět a získat na srpnovém konventu stranickou nominaci pro druhé kolo voleb.

V jejich počtu vede Obama před Clintonovu jen mírně a z tohoto pohledu se Wisconsin s pouhými 74 voliteli může jevit jako druhořadý. Pro Clintonovou je přesto jeho ztráta velmi nepříjemná. Největší dopad zdejší prohry je totiž psychologický. Důvodů je několik.

Zaprvé. Newyorská senátorka v posledních dvou týdnech prohrála všechny primárky. Napříč médii zaznívá stále jasněji přesvědčení, že Obamovu vítěznou vlnu hned tak něco nezastaví. Ukázalo se to jasně, když většina amerických televizí včera zastavila přímý přenos povolebního projevu bývalé první dámy v Ohiu  a přepnula do Texasu, kde začal hovořit Obama. Jeho 44 minutový vítězný proslov odvysílaly bez přerušení.

Zadruhé. Místní průzkumy ještě před několika týdny mluvily o značném náskoku bývalé první dámy, bezprostředně před včerejšími volbami se šance obou demokratických soupeřů odhadovaly jako vyrovnané. Předběžné výsledky však ukazují, že Obama vyhrál o celých sedmnáct bodů. Naneštěstí pro Hillary vykazuje tuto vzestupnou tendenci celá Obamova kampaň. Ještě před rokem začínal svůj prezidentský boj z pozice outsidera.

Zatřetí. Wisconsin leží na průmyslovém středozápadě a převládá v něm tradiční jádro Hillaryiných voličů - bílá dělnická třída s nižšími příjmy. Obamovi věrných Afroameričanů zde žije jen málo. Úterní hlasování však dále potvrdilo, že se tito kmenoví voliči od Clintonové houfně odklánějí. Obama uspěl lépe mezi bílými voliči z nižší a střední třídy i odboráři, ženy mu daly přibližně stejně hlasů jako jeho protikandidátce.

Hillaryin problém

Newyorská senátorka si nedokázala voliče udržet ani přesto, že ve své kampani tentokrát zahrála na více populistickou notu. Bez ohledu na své někdejší liberální ekonomické přesvědčení odhodlaně slibovala, že bude „bohatým brát a chudým dávat".

Stav ekonomiky a obavy z přicházející recese jsou v letošních volbách současným tématem číslo jedna a ochranu pracovních míst proto slibovali všichni kandidáti, včetně republikánů.

Začtvrté. Wisconsin byl vnímán jako test před volbami ve velkých státech Texas a Ohio 4. března. V nich se hraje dohromady o více než 400 delegátů a analytici se shodují, že Clintonová musí alespoň v jednom z nich zvítězit, pokud nechce přijít o veškeré šance na srpnové získání prezidentské nominace své strany.

Skladba populace i problémy jsou přitom v Ohiu velmi podobné jako ve Wisconsinu, což není pro Hillary příliš povzbudivé. Poslední průzkumy navíc ukazují, že i v Texasu se její vedení tenčí. Převahu jí zajišťuje zejména masivní podpora Hispánců a jejich volební účast může být nevyzpytatelná.

Zatím se Clintonová rozhodně nevzdává a tvrdě bojuje. Zprávu o Obamově vítězství si vyslechla v Ohiu, kde pokračuje ve své kampani. „Jde o to zvolit prezidenta, který se nespoléhá jen na slova, ale na práci," prohlásila, aniž by však svého protikandidáta jmenovala. I nejhezčí slova jsou podle senátorky zbytečná, pokud nevedou k činům.

V tomto duchu Clintonová na Obamu útočila i během minulého týdne. Jako tradičně poukazovala na to, že má více politických zkušeností než její soupeř. Počítá do toho i své období v pozici první dámy. Schopného řečníka Obamu navíc obvinila z plagiátorství. Důvodem bylo, že v jedné své řeči použil úryvek projevu massachusettského guvernéra.

Zatím se přesto zdá, že Američané jsou příliš unaveni ze současného stavu společnosti, ekonomiky i zahraniční společnosti. Na Obamovo poselství naděje a změny tak slyší víc, než je jeho soupeřce milé.

Tento vývoj ji totiž již stál podporu několika superdelegátů, v jejichž počtu zatím vedla. Jde o prominentní členy demokratické strany, guvernéry, senátory a bývalé prezidenty. Díky vyrovnanému boji se jejich volba může letos po letech stát rozhodující. Podle tradice se totiž mohou rozhodnout dát svůj hlas libovolnému kandidátovi. Z vnitrostranických debat však stále jasněji vyznívá, že se proti „hlasu amerického lidu" neobrátí.

Foto: AP