Demokratický prezidentský kandidát Barack Obama by stáhl největší část amerických jednotek z Iráku do léta 2010 a naopak by posílil americký kontingent v Afghánistánu. Pokud by byl zvolen, neusiloval by ani o vybudování trvalých amerických základen v Iráku. Vyplývá to z Obamova článku, který dnes otiskl list The New York Times.
Musíme být při odchodu z Iráku stejně opatrní, jako jsme byli neopatrní, když jsme tam šli, napsal Obama, který byl od začátku proti irácké válce. V poslední době se začal k situaci v Iráku vyjadřovat opatrněji a jeho odpůrci i stoupenci ho začali kritizovat za to, že údajně v této záležitosti mění kvůli volbám stanovisko.
Můžeme bezpečně stáhnout naše bojové brigády během 16 měsíců, což by bylo v létě 2010 - dva roky ode dneška a sedm let poté, co válka začala, uvedl demokratický senátor, který by v případě zvolení nastoupil do Bílého domu v lednu 2009. Po stažení většiny vojáků by v Iráku zůstaly "zbytkové jednotky", které by měly jen "omezené mise, jako je pronásledování zbytků al-Kajdy, ochrana Američanů... a výcvik iráckých jednotek", uvedl Obama.
Podle něj nepůjde o uspěchané stahování. Na rozdíl od republikánského prezidentského kandidáta Johna McCaina nemíní Obama usilovat o vojenskou přítomnost v Iráku podobnou stálým americkým základnám v Jižní Koreji.
Označil irácké tažení za největší strategický přehmat nedávné historie americké zahraniční politiky. Ukončení války je podle něj nezbytné k naplnění širších strategických cílů, zejména v Afghánistánu a Pákistánu. Obama by tak vyslal do Afghánistánu nejméně další dvě bojové brigády.
The New York Times již v sobotu napsal, že vláda prezidenta George Bushe zvažuje možnost dalšího stažení amerických vojáků z Iráku počínaje zářím. S odvoláním na nejmenované vojenské a civilní činitele deník uvedl, že důvodem je zřejmě naléhavá potřeba posílit americké jednotky v Afghánistánu, kde Taliban a další povstalci zintenzivnili své akce.
Foto: AP, Profimedia
