Obama dal Americe odvahu znovu doufat, v Americe je znovu jitro. Takové věty se objevují v prvních komentářích velkých mezinárodních médií k prvnímu poselství nového amerického prezidenta Baracka Obamy o stavu unie. Obama je v nich mimo jiné přirovnáván ke svým předchůdcům Franklinu Rooseveltovi a Ronaldu Reaganovi.
Prezident využil svého projevu k tomu, aby hrábl do hluboké studny amerického optimismu, který se každý prezident snaží vyjádřit slovy a který velcí prezidenti ztělesňují, napsala agentura AP, podle které Obama "dodal Americe odvahy znovu doufat".
Z jeho projevu vyzdvihla témata zodpovědnosti a především národního společenství, to vše "pečlivě vyvážené vážností doby".
Vypadal jako Roosevelt, který roznítil uhlíky amerického optimismu. Jako Roosevelt vyzval Američany, aby se spojili proti pesimismu. A jako Roosevelt je vyzval, aby pomohli vyřešit problémy země, napsala AP.
K Rooseveltovi přirovnal Obamu i deník The Washington Post. List ale připomíná, že současná hospodářská situace se výrazně liší od té, v níž se Roosevelt ujímal vlády.
"Když se Roosevelt stal v březnu 1933 prezidentem, akciové trhy byly už dávno zhroucené a ekonomika už byla hluboko v depresi. Nedalo se jít jinam než nahoru," napsal deník. "Obama naproti tomu vstoupil do Washingtonu, právě když finanční krize začala postihovat střední třídu a hospodářství zahájilo strmý propad. Ať udělá cokoli, aby zpomalil nebo zmírnil pokles, situace se ještě nevyhnutelně zhorší, než se obrátí k lepšímu."
Televize CNN přirovnala Obamovu řeč k "jitru v Americe", které bylo tématem Reaganovy kampaně za znovuzvolení v roce 1984. Prezident podle ní slíbil, že zvrátí většinu Reaganovy ekonomické revoluce, a udělal to s použitím některých oblíbených Reaganových rétorických prostředků.
Deník The New York Times ale podotýká, že i přes Obamovu deklarovanou snahu o nadstranickost mohly některé pasáže jeho projevu Američany spíš rozdělovat než sjednocovat. "Jeho názory na zvyšování majetkových daní, rekonstrukci systému zdravotní péče a zvrácení klimatických změn představují filozofický program, který útočí přímo na srdce hlavních názorů druhé strany," napsal list.
Britská BBC si všímá velkého přijetí, jakého se Obamovi v Kongresu dostalo. Částečně to podle ní byla pocta mimořádnému výkonu, jakým byl vzestup Afroameričana do prezidentské funkce, ale "byla to taky země v krizi, která se sjednocuje za vůdcem, jemuž připadá úkol najít cestu vpřed". Zdálo se taky, že Obama vycítil, že mnozí Američané jsou zděšeni hloubkou nynější recese a rychlostí, jakou do ní spadli. Vypadalo to jako pokus - a přesvědčivý - ukázat jim, že krizi plně pochopil a vidí cestu kupředu.
Podle BBC byl celkový tón projevu vůči vnějšímu světu pozitivní a jasně zaměřený na to, aby signalizoval rozchod s diplomatickým stylem vlády prezidenta George Bushe.
Francouzská agentura AFP vyzdvihla, že Obama slíbil americkým vojákům, že zlepší jejich každodenní život, ale taky se zavázal, že skoncuje s nákladnými zbrojními programy zděděnými z doby studené války a z minulých omylů a neodpovídajícími dnešní strategické realitě.
Reuters zaznamenal, že zatímco Bush v poselství z roku 2008 věnoval válce v Iráku tři stránky, Obama jen jednu větu.
Italský deník La Repubblica napsal, že "Amerika se zotaví a bude silnější než kdy dříve. Tato slova výmluvného amerického prezidenta a 'věčného optimisty', jak se Barack Obama sám definuje, pronikla ze shromáždění Kongresu na obrazovky v celé zemi. Pět týdnů po svém uvedení do Bílého domu chtěl nový americký prezident v úřadu zasadit hospodářskou situaci do čestného, realistického - a tím pochmurného - rámce, zároveň ale slíbil svým spoluobčanům, že brzy mohou čekat lepší dny."
Podle listu se proslov podobal zprávám o stavu národa, jaké každý prezident přednáší od svého prvního roku v úřadě, a nový muž se kromě několika rychlých zmínek o zahraniční politice a o přesunu vojáků z Iráku do Afghánistánu soustředil pouze na hospodářská témata.
Foto: Reuters, AP
