Obama urychluje "ústup" vojáků USA z Afghánistánu

Americký prezident Barack Obama oznámil, že v červenci začne stahování amerických vojáků z Afghánistánu. Do konce letošního roku jich odejde 10 tisíc, dalších 23 tisíc pak asijskou zemi opustí do konce léta 2012. Povaha americké mise v Afghánistánu se má v souvislosti se stahováním jednotek změnit z bojové na podpůrnou.

V živě přenášeném projevu z Bílého domu Obama upozornil, že odchod více než tří desítek tisíc vojáků je "začátkem, nikoliv koncem naší snahy ukončit tuto válku". Stahování amerických jednotek, kterých je nyní v zemi kolem 100 tisíc, je podle amerického prezidenta umožněné tím, že teroristická síť al-Kajda je pod největším tlakem od 11. září 2001, kdy zaútočila na New York a Washington.

Spolu s Pákistánem se podle Obamy Spojeným státům podařilo zlikvidovat více než polovinu vedení teroristické organizace. "A díky našim tajným službám a zvláštním jednotkám jsme zabili Usámu bin Ládina, jediného vůdce, kterého kdy al-Kajda měla," řekl americký prezident, za jehož vlády se počet amerických sil v Afghánistánu ztrojnásobil.

Po stažení první části amerických jednotek by jejich odchod měl pokračovat až do roku 2014, kdy má Afghánistán převzít plnou zodpovědnost za svou bezpečnost. I poté ale může v zemi zůstat početný kontingent amerických vojáků.

Názory na stažení jednotek se různí

Obamovo rozhodnutí plně podpořil americký ministr obrany Robert Gates. Podle některých demokratických politiků, například bývalé předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové, by však stahování mělo postupovat rychleji. Naopak část vysoce postavených činitelů Pentagonu je přesvědčena o tom, že by tempo odchodu vojáků mělo být pomalejší.

Obama před svým projevem hovořil s prezidentem Afghánistánu Hamídem Karzáím i Pákistánu Ásifem Alím Zardárím. Mluvil také s blízkými spojenci - britským premiérem Davidem Cameronem, francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Se spojenci ze Severoatlantické aliance chtějí Spojené státy jednat o dalším vývoji v Afghánistánu také na summitu NATO, který se uskuteční v Chicagu v polovině května příštího roku.

Spojené státy v Afghánistánu bojují od 7. října 2001, kdy v odvetě za atentáty z 11. září 2001 zahájily letecký útok na vojenské cíle vládního hnutí Taliban. V současnosti na afghánském území v bojové misi Trvalá svoboda operuje zhruba 10 tisíc Američanů.

Devětkrát více amerických vojáků působí v rámci vojenské mise Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti (ISAF), řízené od roku 2003 Severoatlantickou aliancí. V Afghánistánu zahynulo za téměř deset let bojů 1632 amerických vojáků.