Americký prezident Barack Obama dosáhl prvního vítězství ve své snaze o získání podpory Kongresu USA pro trestný úder proti syrskému režimu - navrženou rezoluci schválil zahraniční výbor Senátu, horní kongresové komory. Obama, který je na návštěvě Švédska, předem neskrýval naději, že ho zákonodárci podpoří.
Ruský prezident Vladimir Putin poprvé nevyloučil možnost, že Moskva v Radě bezpečnosti OSN nebude blokovat vojenskou akci proti Damašku - ovšem pouze v případě, že budou předloženy jasné důkazy, že syrský režim má na svědomí chemický útok. Rusko zatím o Asadově vině není přesvědčeno a dál posiluje své námořní síly v citlivém regionu východního Středomoří.
Obama ve Stockholmu upozornil, že svět musí dát pádnou odpověď na chemický útok, o jehož vinících je pevně přesvědčen. "Důkazy o užití chemických zbraní syrskou vládou jsou jasné," konstatoval a dodal, že při zvažování protisyrského úderu není ve hře jeho osobní důvěryhodnost, ale prestiž amerického Kongresu i celého světového společenství. Zároveň Obama zdůraznil, že jako vrchní velitel amerických ozbrojených sil si vyhrazuje právo "jednat s ohledem na zájmy národní bezpečnosti".
Rezoluce navržená Bílým domem mimo jiné předpokládá, že do akce nebudou nasazeny pozemní jednotky. Obě komory Kongresu - Senát a Sněmovna reprezentantů - budou o dokumentu v plénech jednat patrně příští týden.
Někteří republikánští i demokratičtí senátoři dnes v zahraničním výboru do poslední chvíle váhali, zda úder podpořit. Například vlivný republikán John McCain požadoval tvrdší zásah. Někteří jeho kolegové naopak tvrdí, že vláda ještě nepředložila důkazy dostatečně potvrzující, že za útokem je Asad.
Putin naznačil, že videozáznam dokumentující tragické následky útoku může být montáží rebelů napojených na Al-Káidu. Německá tajná služba přitom dnes zveřejnila odposlechnuté telefonické vyjádření činitele Hizballáhu, podle kterého se syrský prezident Bašár Asad dopustil chyby, když nařídil chemický útok.
Podle Putina by vojenský zásah v Sýrii bez mandátu OSN byl agresí a otevřel by možnost nových ruských zbrojních dodávek Asadovi.
Francie mezitím dál shání po boku USA spojence pro podporu útoku v Evropě. Konečnou bilanci stoupenců a odpůrců zásahu by francouzská diplomacie mohla učinit o víkendu během neformální schůzky ministrů zahraničí EU v litevském Vilniusu. Paříž by prý podpořila i takové společné prohlášení EU, které by "operační" podporu vojenskému úderu přímo neposkytlo. Alespoň by se ale mohlo vyhnout formulacím, které by spojovaly intervenci s mandátem Rady bezpečnosti.
Jednoznačně pro zásah v Sýrii je z evropské osmadvacítky podle agentury AFP Chorvatsko, Dánsko, Řecko, Lotyšsko, Rumunsko a Kypr. Berlín účast ve vojenském zásahu vyloučil, proti akci se vyslovil i britský parlament. Jeho zamítavé rozhodnutí podpořila Belgie, považovaná jinak za blízkého francouzského spojence. Itálie a Španělsko trvají na tom, že protisyrská akce musí podléhat souhlasu OSN.
Trestný úder proti Sýrii neschvaluje ani česká politická reprezentace. Premiér v demisi Jiří Rusnok je proti útoku na syrský režim a akci nepodporuje ani prezident Miloš Zeman. Česká diplomacie dala najevo, že za jedině účinné považuje diplomatické a mírové řešení vnitrosyrského konfliktu.
Francouzský premiér Jean-Marc Ayrault dnes řekl, že pokud by chemický útok v Sýrii zůstal bez odezvy, šlo by o nesprávné poselství pro Írán a jeho kontroverzní jaderný program. Západ podezírá Teherán podezírá ze snahy o sestrojení jaderné bomby.
Ceny ropy na světovém trhu dnes klesly o zhruba jeden dolar, když obchodníci dospěli k závěru, že vyhlídky na brzký americký zásah proti Sýrii zeslábly. Analytici navíc tvrdí, že dopady případného úderu by byly zřejmě omezené.
