Volby prezidentského kandidáta při demokratických stranických shromážděních v americkém státě Wyoming vyhrál v sobotu senátor Barack Obama, který získal 61 procent hlasů, zatímco jeho jedinou soupeřku, senátorku Hillary Clintonovou, podpořilo 38 procent hlasujících.
Obamovo přesvědčivé vítězství v nejméně lidnatém státě USA je jeho 13. volebním úspěchem od začátku února. Po úterních nezdarech ve velkých státech Texas a Ohio, kde zvítězila Clintonová, je považováno za jistý impulz k zastavení dynamiky volební kampaně jeho protikandidátky.
Na výsledku ve Wyomingu se tak neprojevila nejnovější aféra kolem prohlášení Obamovy poradkyně Samanthy Powerové, která v rozhovoru pro skotský list označila Clintonovou za "monstrum". Obama se od jejích slov distancoval a Powerová neprodleně jeho tým opustila.
Obama si připsal sedm delegátů
Celkem bylo ve Wyomingu, půlmilionovém státě na severozápadě USA, ve hře 12 delegátů letního nominačního sjezdu. Podle předběžných propočtů z nich Obama získal sedm a Clintonová pět.
Na celkových počtech delegátů nominačního sjezdu ale sobota mnoho nemění. Obama stále vede o zhruba sto volitelů. K zisku 2025 delegátů, kteří zaručují kandidaturu pro listopadové prezidentské volby, to ovšem stále zdaleka nestačí.
Po volbách ve Wyomingu má Obama, který by se v případě zvolení stal prvním americkým prezidentem tmavé pleti, 1576 volitelů, zatímco Clintonová, která by se mohla stát první ženou v úřadě prezidenta Spojených států, 1467 delegátů.
Z 59 tisíc registrovaných členů Demokratické strany ve Wyomingu se na volební schůze dostavilo 8700 straníků. Ve srovnání s volbami před čtyřmi roky byla účast více než desetinásobná.
Clintonová: Jsem bojovník
Obamovo vítězství nebylo velkým překvapením, protože ho už před volbami předpokládaly průzkumy preferencí. Přesto Clintonová vyslala koncem týdne na mítinky do Wyomingu svého manžela, bývalého prezidenta Billa Clintona, a jejich dceru Chelsea, a sama se k nim v pátek přidala. "Vím, že to víte, ale jsem bojovník a věřím, že stojí za to bojovat o vaše hlasy," řekla na předvolebním shromáždění v hlavním městě Cheyenne.
Další volební kolo se uskuteční toto úterý, kdy se budou konat primárky v jižanském státě Mississippi. Zejména kvůli tamní početné černošské komunitě je za favorita považován Barack Obama.
Rozhodující souboj se ale očekává až 22. dubna v lidnaté Pensylvánii, která vysílá na nominační sjezd 158 delegátů. Tento počet by mohl poněkud změnit poměr volitelských hlasů mezi oběma kandidáty, ovšem ani poté žádný z nich potřebných 2025 delegátů nenastřádá a souboj zřejmě bude pokračovat i v květnu.
Stále se tak jako pravděpodobnější jeví situace, kdy kandidáta vybere až nominační sjezd v závěru srpna v Denveru. Rozhodující slovo na něm za těchto okolností bude mít zhruba 800 takzvaných superdelegátů, stranických předáků, členů Kongresu a guvernérů, kteří mohou hlasovat podle vlastního uvážení a nemusejí se ohlížet na výsledky primárek ve svých státech.
Do hry by ještě mohly zasáhnout volby na Floridě a v Michiganu, které sice v lednu vyhrála bývalá první dáma, ale kvůli porušení předpisů tamními stranickými organizacemi se do celkových výsledků nezapočítávají. Z prohlášení šéfa Demokratické strany Howarda Deana a floridského guvernéra Charlieho Crista v minulých dnech vyplývá jistá ochota nalézt řešení, aby voliči v těchto státech mohli do výběru kandidáta přece jen promluvit.
Republikánská volební shromáždění se ve Wyomingu konala 5. ledna. Tehdy v nich zvítězil Mitt Romney, který ovšem z nominačního souboje později odstoupil.
Prezidentským kandidátem listopadových voleb za Republikánskou stranu se toto úterý stal senátor John McCain, který již získal potřebných 1191 delegátů zářijového nominačního sjezdu v St. Paul.
Foto: Reuters
