Organizace spojených národů tento týden zažije diplomatický maraton. Politiky čeká jednání o klimatických změnách, úvodní zasedání Valného shromáždění OSN i konference o řadě jiných témat včetně odzbrojování. Pro amerického prezidenta Baracka Obamu půjde o zatím nejdůležitější týden na světové politické scéně od jeho lednového nástupu do Bílého domu.
Zatímco jeho předchůdce George Bush neměl povinné projevy před Valným shromážděním v oblibě a snažil se ze sídla OSN zmizet co nejdříve, Barack Obama stráví v New Yorku tři dny. V plánu má mimo jiné snídani se šéfy afrických států, setkání skupiny „přátel Pákistánu" i zasedání Rady bezpečnosti. „Spojené státy radikálně změnily tón, obsah i praxi své diplomacie," potvrzuje na stránkách francouzského deníku Le Monde Susan Riceová, současná americká velvyslankyně u OSN.
ČTĚTE TAKÉ: Klaus míří do USA. Promluví o změnách klimatuSvět v Bonnu jedná o náhradě za kjótský protokol
Blair: Díky dohodě o klimatu získají miliony lidí práci
V úterý se koná summit OSN ke klimatickým změnám, který, jak doufá generální tajemník této mezinárodní organizace Pan Ki-mun, "bude mostem do Kodaně". V dánském hlavním městě se v prosinci koná klimatická konference Spojených národů, z níž má vzejít nástupce kjótského protokolu o omezování emisí, jehož platnost vyprší na konci roku 2012.
Ohledně toho, že jednání tento týden přinesou nějaký zásadní pokrok, vládne skepse. Podle informací z diplomatických kruhů se přípravy prosincového summitu v posledních týdnech vlečou. Nevyřešeny zůstávají některé klíčové body - není například jasné, kolik by měly zaplatit bohaté země, aby pomohly chudým státům s jejich snahami snížit emise skleníkových plynů.
Zda budou jednání úspěšná, nebo zda skončí krachem, závisí do značné míry na Spojených státech. Čína, ale i další rozvíjející se ekonomiky jako Indie, Mexiko, Brazílie jsou připraveny k závazkům při ochraně klimatu jen tehdy, když to učiní USA. Prezidentovi Obamovi sice klimatická politika leží na srdci, vzhledem k hospodářské krizi ale není jasné, zda se mu jeho plány podaří splnit. Sněmovna reprezentantů zákonu o omezování emisí již zelenou dala, v Senátu je ale jeho osud nejistý.
Za Česko Klaus i Kohout
Summitu o globálním oteplování se zúčastní i český prezident Václav Klaus, který je jedním z mála vrcholným politiků, kteří velmi pochybují o celosvětové dohodě o opatřeních proti globálnímu oteplování.
Diplomatický maraton ve středu pokračuje úvodní rozpravou Valného shromáždění OSN, která potrvá do 28. září. Českou delegaci povede prezident Klaus, bude v ní i ministr zahraničí Jan Kohout.
Po 40 letech u moci má poprvé do OSN zavítat libyjský vůdce Muammar Kaddáfí. Demonstranti se chystají protestovat proti tomu, že Skotsko nedávno propustilo libyjského teroristu Abdala Basata Muhammada Midžrahího odsouzeného k doživotnímu trestu za atentát na letadlo společnosti PanAm, které se v roce 1988 zřítilo na skotské Lockerbie. O život tedy přišlo 259 lidí na palubě letounu, šlo hlavně o Američany.
Dalším kontroverzním politikem, proti kterému se v New Yorku bude protestovat, je íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád. V pátek opět upoutal pozornost svými protiizraelskými výroky, když zopakoval, že holokaust je lež vymyšlená jako záminka k vytvoření židovského státu. V kuloárech se vedou spekulace, zda Ahmadínežádovi prezident Obama podá ruku.
Obama ve středu na Valném shromáždění přednese projev o zahraniční politice. Podle velvyslankyně USA při OSN Susan Riceové bude prezident mluvit o nutnosti mezinárodní spolupráce v "celé řadě globálních výzev" od terorismu, pandemií až po íránský jaderný program.
Mezi řádky Írán a Korea
Ve čtvrtek bude šéf Bílého domu předsedat schůzce Rady bezpečnosti OSN týkající se odzbrojení a snah zastavit šíření jaderných zbraní. Očekává se, že rada přijme rezoluci, která sice nebude zmiňovat žádné konkrétní země, na druhou ale bude odkazovat na starší rezoluce týkají se sankcí uvalených na Írán a Severní Koreu kvůli jejich jaderným ambicím.
Obamův program v OSN ovlivní ale i události posledních dnů. Ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy ustupují od plánů vybudovat na území Polska a Česka protiraketový štít a nahradit ho mobilnějším systémem. Toto rozhodnutí potěšilo Moskvu, která projekt rozmístit prvky protiraketové obrany ve střední Evropě považovala za ohrožení své bezpečnosti, některé americké partnery v Praze a Varšavě naopak rozčarovalo. Obama se má na okraj VS setkat s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem.
Minulý týden také bez výsledku skončila mise zvláštního amerického vyslance pro Blízký východ, který se snažil přimět palestinské s izraelské představitele k dohodě, jež by otevřela cestu pro obnovení mírových rozhovorů. Obama chce v úterý k jednacímu stolu přivést izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse, žádný průlom se ale od schůzky neočekává.
Foto: OSN, ČTK/AP, Profimedia
